Archi­vy

ID strá­žce

Bahn­si­cher­heit: Secu­ri­ty an Bahn­hö­fen und in Zügen

Bahnsicherheit: Security an Bahnhöfen und in Zügen

Auf­ga­ben von Sicher­heits­mit­ar­bei­tern in der Bahnsicherheit

Die Sicher­heit im öffent­li­chen Ver­kehr, ins­be­son­de­re im Bereich der Bah­nen und Bahn­hö­fe, ist von ent­schei­den­der Bedeu­tung für die Gewähr­leis­tung eines rei­bungs­lo­sen und siche­ren Per­so­nen- und Güter­trans­ports (Schie­nen­ver­kehr). In die­sem Arti­kel wer­den die viel­fäl­ti­gen Auf­ga­ben von Sicher­heits­mit­ar­bei­tern in der Bahn­si­cher­heit beleuch­tet, wobei auch die damit ver­bun­de­nen Gefah­ren, Bedro­hun­gen und Risi­ken sowie die erfor­der­li­chen Fähig­kei­ten und per­sön­li­chen Eigen­schaf­ten für eine erfolg­rei­che Tätig­keit in die­sem Bereich dis­ku­tiert werden.

Auf­ga­ben der Sicher­heits­mit­ar­bei­ter in der Bahnsicherheit

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter in der Bahn­si­cher­heit über­neh­men eine brei­te Palet­te von Auf­ga­ben, die dazu die­nen, die Sicher­heit von Pas­sa­gie­ren, Per­so­nal und Eigen­tum zu gewähr­leis­ten. Dabei sind städ­ti­sche Bahn­hö­fe teil­wei­se Kri­mi­na­li­täts­schwer­punk­te. Zu den Haupt­auf­ga­ben gehören:

1. Über­wa­chung und Prävention

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter sind dafür ver­ant­wort­lich, ver­däch­ti­ge Akti­vi­tä­ten zu erken­nen und zu über­wa­chen, um das Haus­recht durch­zu­set­zen, die Ein­hal­tung der Beför­de­rungs­be­din­gun­gen in den Rei­se­zü­gen zu gewähr­leis­ten und auch Straf­ta­ten wie Dieb­stahl, Van­da­lis­mus, Beläs­ti­gung und Gewalt­ta­ten zu ver­hin­dern. Dies umfasst die regel­mä­ßi­ge Patrouil­le durch Bahn­hö­fe und Züge sowie die Beob­ach­tung durch Über­wa­chungs­ka­me­ras und die Bedie­nung wei­te­rer Sicher­heits­sys­te­me. Die Prä­senz von Sicher­heits­mit­ar­bei­tern, auch als Ansprech­part­ner und Aus­kunfts­per­so­nen von Zug­gäs­ten, trägt wesent­lich zu einem posi­ti­ven Sicher­heits­ge­fühl und auch zur Ser­vice­ori­en­tie­rung des Auftraggebers/Bahnunternehmens bei.

2. Durch­füh­rung von Sicherheitskontrollen

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter füh­ren Sicher­heits­kon­trol­len an Bahn­hö­fen und in Zügen durch, um ver­bo­te­ne Gegen­stän­de wie Waf­fen, Dro­gen und ver­bo­te­ne oder ver­däch­ti­ge Gegen­stän­de zu ent­de­cken und dadurch Schä­den abzu­wen­den. Ein­her­ge­hend mit den recht­li­chen Bestim­mun­gen und Dienst­an­wei­sun­gen erfolgt dies in enger Abstim­mung mit den Behör­den wie der Bun­des­po­li­zei. Nicht sel­ten müs­sen Per­so­nen, die am Bahn­hof uner­wünscht sind oder die Betriebs­ab­läu­fe stö­ren, der Ört­lich­keit ver­wie­sen oder der Poli­zei über­ge­ben wer­den. Im Rah­men der Rund­gän­ge wer­den auch ande­re rele­van­te Sach­ver­hal­te wie z.B. Störungen/Defekte, Ver­un­rei­ni­gun­gen oder Gefah­ren­stel­len gemel­det und Sofort­maß­nah­men ergriffen.

3. Hil­fe­leis­tung und Konfliktmanagement

Im Fal­le von Not­fäl­len, medi­zi­ni­schen Zwi­schen­fäl­len oder Kon­flikt­si­tua­tio­nen sind Sicher­heits­mit­ar­bei­ter geschult, schnell zu reagie­ren und ange­mes­se­ne Unter­stüt­zung zu leis­ten. Dies kann die Bereit­stel­lung von Ers­ter Hil­fe, die Eva­ku­ie­rung von Pas­sa­gie­ren oder die Dees­ka­la­ti­on von Kon­flik­ten zwi­schen Fahr­gäs­ten umfas­sen. Gera­de im Bahn­ver­kehr, wo vie­le Per­so­nen auf­ein­an­der­tref­fen und auch beson­de­re Unfall­ri­si­ken (z.B. beim Ein- und Aus­stieg) bestehen, sind Unfäl­le kei­ne Sel­ten­heit. Hin­zu kom­men Per­so­nen, die die Betriebs­ab­läu­fe stö­ren, sich selbst gefähr­den (Sui­zid­ab­sicht, Dro­gen­kon­sum, etc.) oder ande­re durch kri­mi­nel­le oder in sel­te­nen Fäl­len gar ter­ro­ris­tisch moti­vier­te Taten bedrohen.

4. Kun­den­be­treu­ung und Information

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter ste­hen den Fahr­gäs­ten als Ansprech­part­ner zur Ver­fü­gung, um Fra­gen zu beant­wor­ten, Hil­fe anzu­bie­ten und Infor­ma­tio­nen über Fahr­plä­ne, Rou­ten und Sicher­heits­vor­keh­run­gen bereit­zu­stel­len. Sie fun­gie­ren als wich­ti­ge Schnitt­stel­le zwi­schen dem Bahn­un­ter­neh­men und den Pas­sa­gie­ren. Das Sicher­heits­per­so­nal ist damit auch ein Aus­hän­ge­schild für die Bahn­ge­sell­schaft. Ent­spre­chend wich­tig ist hier pro­fes­sio­nel­les Han­deln. Etwa­ige Fehl­trit­te kön­nen dank Smart­phone und Social Media schnell über­re­gio­nal gro­ße Auf­merk­sam­keit erre­gen und damit das Unter­neh­men in ein schlech­tes Licht rücken. „Schwar­ze She­riffs“ sind daher fehl am Platze.

5. Schutz Kri­ti­scher Infra­struk­tur und spe­zi­el­le Aufgaben

Das Bahn­netz und die damit ver­bun­de­nen Ein­rich­tun­gen (z.B. Daten­kom­mu­ni­ka­ti­on, Zug­be­ein­flus­sungs­sys­te­me, Ener­gie­ver­sor­gung) sind Teil der Kri­ti­schen Infra­struk­tur der Bun­des­re­pu­blik Deutsch­land. Tag­täg­lich ver­las­sen sich Mil­lio­nen Men­schen auf den siche­ren Trans­port und sind von die­sem abhän­gig. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter über­neh­men daher auch in der Kon­zern­si­cher­heit wesent­li­che Auf­ga­ben wie z.B. im Bedro­hungs­ma­nage­ment, in der Sicher­heits­tech­nik, in Sicher­heits­zen­tra­len und in lei­ten­den Funk­tio­nen. Spe­zi­el­le Auf­ga­ben­ge­bie­te im Bereich der Bahn­si­cher­heit kön­nen auch die Tätig­keit in mobi­len Unter­stüt­zungs­grup­pen sein, z.B. wenn Ver­an­stal­tun­gen wie Fuß­ball­spie­le statt­fin­den, die Über­wa­chung von Stre­cken­ab­schnit­ten mit­tels Droh­nen oder der Dienst als Hun­de­füh­rer. Die Bahn­si­cher­heit ist also sehr viel­fäl­tig und kann wesent­lich mehr umfas­sen als nur den klas­si­schen Sicher­heits- und Ord­nungs­dienst (SOD) mit der Bestrei­fung von Bahnhöfen.

6. Bericht­erstat­tung und Zusam­men­ar­beit mit Behörden

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter sind ver­pflich­tet, Vor­fäl­le und ver­däch­ti­ge Akti­vi­tä­ten zu doku­men­tie­ren und Berich­te zu erstat­ten. Teil­wei­se sind Body­cams im Ein­satz, die die Situa­ti­on auf Video auf­zeich­nen. Als Sicher­heits­mit­ar­bei­ter in der Bahn­si­cher­heit arbei­ten Sie auch eng mit der Bun­des­po­li­zei und ande­ren Sicher­heits­be­hör­den zusam­men, um zur Auf­recht­erhal­tung der öffent­li­chen Sicher­heit mit bei­zu­tra­gen. Gera­de die­ses Span­nungs­feld aus Tätig­keit im Haus­rechts­be­reich und die Zusam­men­ar­beit im Bereich der öffent­li­chen Sicher­heit hat sei­nen Reiz, erfor­dert aber ein hohes Maß an Hand­lungs­si­cher­heit – auch in Bezug auf recht­li­che Aspekte.

 

Gefah­ren und Risi­ken in der Bahnsicherheit

Die Arbeit in der Bahn­si­cher­heit birgt – je nach Auf­ga­ben­be­reich und Ein­satz­ort – eine Rei­he von Gefah­ren und Risi­ken, denen Sicher­heits­mit­ar­bei­ter regel­mä­ßig aus­ge­setzt sind:

1. Kör­per­li­che Gewalt und Aggression

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter kön­nen aggres­si­ven oder gewalt­tä­ti­gen Pas­sa­gie­ren gegen­über­ste­hen, ins­be­son­de­re in Kon­flikt­si­tua­tio­nen oder bei der Durch­set­zung von Sicher­heits­maß­nah­men. Sie müs­sen in der Lage sein, mit sol­chen Situa­tio­nen umzu­ge­hen und ange­mes­sen zu reagie­ren, ohne die Sicher­heit ande­rer zu gefährden.

2. Risi­ko von Angrif­fen und Überfällen

Bahn­hö­fe und Züge sind oft beleb­te und öffent­lich zugäng­li­che Orte, an denen das Risi­ko von Über­fäl­len, Dieb­stäh­len und ande­ren kri­mi­nel­len Akti­vi­tä­ten erhöht ist. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter müs­sen wach­sam sein und pro­ak­tiv han­deln, um sol­che Vor­fäl­le zu ver­hin­dern oder zu unterbinden.

3. Gefahr von Terroranschlägen

Ange­sichts der aktu­el­len Sicher­heits­la­ge besteht auch die Gefahr ter­ro­ris­ti­scher Anschlä­ge auf Bahn­hö­fe oder Züge. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter müs­sen über ent­spre­chen­de Schu­lun­gen und Pro­to­kol­le ver­fü­gen, um auf ver­däch­ti­ge Akti­vi­tä­ten hin­zu­wei­sen und im Ernst­fall ange­mes­sen zu reagieren.

4. Arbeits­um­ge­bung und Witterungsbedingungen

Die Arbeit in der Bahn­si­cher­heit kann auch phy­si­sche Her­aus­for­de­run­gen mit sich brin­gen, wie z. B. das Arbei­ten bei extre­men Tem­pe­ra­tu­ren, in engen oder über­füll­ten Räu­men oder in abge­le­ge­nen Berei­chen wie Bahn­stei­gen oder Tunneln.

5. Unfall­ge­fah­ren, Arbeits­be­las­tung, Ansteckung

Sturz- und Stol­per­ge­fah­ren sind all­täg­lich, im Bereich des Bahn­ver­kehrs aber durch­aus mit einem grö­ße­ren Risi­ko ver­bun­den als andern­orts. Hin­zu kommt neben der phy­si­schen Belas­tung (lan­ge Lauf­we­ge, Schicht­ar­beit, etc.) auch durch­aus eine psy­chi­sche (Angst vor Über­grif­fen, Sui­zi­de, usw.). Last but not Least hat auch die Covid-19 Pan­de­mie vor Augen geführt, wie schnell sich Viren und anste­cken­de Erre­ger aus­brei­ten kön­nen, wenn vie­le Men­schen zusam­men kommen.

 

Emp­feh­lun­gen für Fähig­kei­ten und per­sön­li­che Eigenschaften

Um erfolg­reich in der Bahn­si­cher­heit zu arbei­ten, soll­ten Sicher­heits­mit­ar­bei­ter über fol­gen­de Fähig­kei­ten und per­sön­li­che Eigen­schaf­ten verfügen:

1. Kom­mu­ni­ka­ti­ons­fä­hig­keit

Gute und situa­ti­ons­ge­rech­te Kom­mu­ni­ka­ti­ons­fä­hig­kei­ten sind ent­schei­dend, um effek­tiv mit Pas­sa­gie­ren, Kol­le­gen und ande­ren Ein­satz­kräf­ten zu inter­agie­ren. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter soll­ten in der Lage sein, klar und prä­zi­se zu kom­mu­ni­zie­ren und in Kon­flikt­si­tua­tio­nen dees­ka­lie­rend zu wirken.

2. Selbst­be­herr­schung und Stressresistenz

Da Sicher­heits­mit­ar­bei­ter oft mit her­aus­for­dern­den und poten­zi­ell gefähr­li­chen Situa­tio­nen kon­fron­tiert sind, ist es wich­tig, über ein hohes Maß an Selbst­be­herr­schung und Stress­re­sis­tenz zu ver­fü­gen. Sie soll­ten in der Lage sein, ruhig zu blei­ben und ratio­nal zu han­deln, auch unter Druck und bei Provokationen.

3. Team­fä­hig­keit

Die Zusam­men­ar­beit mit ande­ren Sicher­heits­mit­ar­bei­tern, dem Bahn­per­so­nal und der Bun­des­po­li­zei ist uner­läss­lich für eine effek­ti­ve Bahn­si­cher­heit. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter soll­ten team­ori­en­tiert sein und gut in mul­ti­dis­zi­pli­nä­ren Teams arbei­ten können.

4. Ver­ant­wor­tungs­be­wusst­sein und Integrität

Sicher­heits­mit­ar­bei­ter tra­gen eine gro­ße Ver­ant­wor­tung für die Sicher­heit von Pas­sa­gie­ren und Eigen­tum. Sie soll­ten inte­ger und ver­ant­wor­tungs­be­wusst han­deln und sich an ethi­sche Stan­dards halten.

5. Kör­per­li­che Fit­ness und Ausdauer

Die Arbeit in der Bahn­si­cher­heit erfor­dert oft kör­per­li­che Anstren­gung und Aus­dau­er, ins­be­son­de­re bei aus­ge­dehn­ten Kon­troll­gän­gen und häu­fi­gen Schicht­diens­ten. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter soll­ten daher über eine ange­mes­se­ne kör­per­li­che Fit­ness und Belast­bar­keit verfügen.

6. Fach­kennt­nis­se,  Schu­lun­gen und Erfahrung

Um die viel­fäl­ti­gen Auf­ga­ben in der Bahn­si­cher­heit effek­tiv aus­füh­ren zu kön­nen, ist es wich­tig, über ent­spre­chen­de Fach­kennt­nis­se und Schu­lun­gen zu ver­fü­gen. In den meis­ten Posi­tio­nen ist min­des­tens die Sach­kunde­prüf­ung nach § 34a GewO erfor­der­lich. Auch eine Aus­bil­dun­gen wie die zur Fach­kraft für Schutz und Sicher­heit ist gern gese­hen und kann die Kar­rie­re vor­an brin­gen. Sicher­heits­mit­ar­bei­ter soll­ten regel­mä­ßig an Schu­lun­gen teil­neh­men und sich über aktu­el­le Sicher­heits­ri­si­ken und ‑ver­fah­ren infor­mie­ren. Zudem soll­ten wesent­li­che Fremd­spra­chen­kennt­nis­se – zumin­dest in der eng­li­schen Spra­che – vor­han­den sein.

Wie kom­me ich kon­kret zu einem Job in der Bahnsicherheit?

Der größ­te Arbeit­ge­ber in die­sem Bereich ist die DB Sicher­heit der Deut­schen Bahn.
Wich­tig ist die Sach­kunde­prüf­ung nach § 34a GewO, die man idea­ler­wei­se bereits erfolg­reich absol­viert haben soll­te. Außer­dem kann die Bewer­bung schnel­ler zum Erfolg füh­ren, wenn man neben den übli­chen Bewer­bungs­un­ter­la­gen ein gül­ti­ges Aus­weis­do­ku­ment, eine Auf­lis­tung der Wohn­adres­sen der letz­ten 5 Jah­re sowie – wenn bereits vor­han­den – sei­ne Bewa­cher-ID aus dem Bewa­cher­re­gis­ter vor­legt. Im Regel­fall soll­te man über einen PKW-Füh­rer­schein (Klas­se B) ver­fü­gen, im Schicht­dienst arbei­ten kön­nen, den Kon­takt zu Men­schen mögen, team- und kom­mu­ni­ka­ti­ons­fä­hig sein, die deut­sche Spra­che aus­rei­chend beherr­schen und idea­ler­wei­se bereits ers­te Erfah­run­gen gesam­melt habe. Die genau­en Anfor­de­run­gen fin­det man in der jewei­li­gen Inzerát na pra­cov­ní pozi­ci!

 

Bahn­si­cher­heit 2030: Auch in The­ma auf der Nürn­ber­ger Sicherheitskonferenz

Die Nürn­ber­ger Sicher­heits­kon­fe­renz ist inzwi­schen eine fes­te Grö­ße der Secu­ri­ty-Fach­mes­sen. Im Rah­men der 5. Nürn­ber­ger Sicher­heits­kon­fe­renz mit dem Titel „SICHER­HEIT 2030“, die am 10.04.2024 in der Nürn­ber­ger Meis­ter­sin­ger­hal­le statt­fin­det, wird Tors­ten Malt von der DB Sicher­heit als Spea­k­er auf­tre­ten. Sein Vor­trag beschäf­tigt sich mit dem Schutz der Kri­ti­schen Infra­struk­tur am Bei­spiel der S‑Bahn Mün­chen. Er will auf­zei­gen wie Sicher­heit im Kon­zern­ver­bund sowie im Ver­bund mit den Sicher­heits­be­hör­den funk­tio­nie­ren kann und wel­che Her­aus­for­de­run­gen sich dabei ergeben.
Mehr dazu unter www.nuernberger-sicherheitskonferenz.de und im Pod­cast für Schutz und Sicherheit:


(Zdroj: Pod­cast pro ochra­nu a zabez­pečení / Jörg Zitzmann)

Co je to strá­žní registr?

Co je to strážní registr?

V roce 2019 byl nově zave­den stát­ní a celos­tát­ní registr strá­žných, který je pro sou­kro­mou bez­peč­nost­ní služ­bu povin­ný. V tom­to člán­ku se doz­ví­te, k čemu registr strá­žných slouží, kdo do něj pro­vá­dí zápi­sy, co je to prů­kaz strá­ž­né­ho a mno­ho další­ho, co bys­te měli jako zaměst­nan­ci bez­peč­nost­ních služeb — ale zej­mé­na jako pro­fe­si­oná­l­o­vé v oboru bez­peč­nost­ních služeb — vědět.
Mimocho­dem, rejs­třík strá­žných lze nalézt na inter­ne­tu na adre­se www.bewacherregister.de

Základ­ní infor­mace o regis­tru strá­žných (BWR)

Něme­cký registr strá­žných je cen­trální a digi­tální registr, který obs­a­hu­je infor­mace o strá­ž­ném per­soná­lu (bez­peč­nost­ním per­soná­lu), jakož i o pro­vo­zo­v­ate­li strá­žní služ­by (dodav­ate­li bez­peč­nost­ní služ­by) a obchod­ním pod­ni­ku (bez­peč­nost­ní fir­mě). Od čer­vence 2020 je za zákon o ost­ra­ze, a tedy i za registr ost­ra­hy, odpo­věd­né Spol­ko­vé minis­terst­vo vni­tra a vni­třních věcí (BMI). Jako spol­ko­vý orgán odpo­věd­ný za ope­ra­tiv­ní řízení regis­tru je od říj­na 2022. Spol­ko­vý sta­tis­tický úřad (Desta­tis):

Od zave­dení Regis­tru strá­žných (BWR) jsou všich­ni obchod­ní­ci v oblas­ti strá­žných povin­ni regis­tro­vat své spo­leč­nos­ti a své bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ky v BWR. V budoucnu mohou změ­ny v záz­na­mech fyzických osob pro­vá­dět pou­ze orgá­ny odpo­věd­né za pro­sa­zo­vá­ní zákonů o ochraně. Za tím­to úče­lem pos­ky­tu­jí obchod­ní­ci v BWR infor­mace o kva­li­fi­ka­ci, spo­leh­li­vos­ti, totož­nos­ti a pří­s­tup­nos­ti pra­cov­ní­ků ostrahy.

Při­b­ližně 1 300 obe­cních úřa­dů veře­j­né­ho pořád­ku a dalších přís­lušných orgá­nů spol­ko­vých zemí kon­tro­lu­je pos­kyt­nu­té infor­mace, schva­lu­je nebo zamí­tá obchod­ní pod­niky a bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ky. Při­tom využí­va­jí BWR k pří­s­tu­pu k infor­macím od Sva­zu něme­ckých prů­mys­lo­vých a obchod­ních komor (DIHK) o kva­li­fi­ka­ci a od Spol­ko­vé­ho úřa­du pro ochra­nu ústa­vy (BfV) o spolehlivosti.

Pokud chce něk­do pra­co­vat v oboru ost­ra­hy, musí pro­jít pro­věrk­ou. Výs­led­ky této pro­věr­ky jsou zaz­na­mená­ny v regis­tru strá­žných. Registr obs­a­hu­je také infor­mace o odbor­né kva­li­fi­ka­ci a úda­je o totož­nos­ti regis­tro­va­né osoby.

Zaměst­nava­telé v bez­peč­nost­ním sek­toru jsou povin­ni před při­je­tím zaměst­nan­ce (strá­ž­né­ho) do zaměst­ná­ní pro­vést vyh­le­dá­vá­ní v regis­tru strá­žných. To má zajis­tit, aby v bez­peč­nost­ním sek­toru byly zaměst­ná­vá­ny pou­ze vhod­né a spo­leh­li­vé osoby.

Registr strá­žných má tedy přispět ke zlepšení bez­peč­nos­ti a kva­li­ty v bez­peč­nost­ním prů­mys­lu a k posí­lení důvěry veře­j­nos­ti v sou­kromý bez­peč­nost­ní průmysl.

Jaké je iden­ti­fi­kační čís­lo strá­žní­ho registru?

Iden­ti­fi­kační čís­lo strá­žní­ho regis­tru (zkrá­ceně: ID strá­žní­ho regis­tru) je jedi­neč­né iden­ti­fi­kační čís­locož umožňu­je jas­nou iden­ti­fi­ka­ci a přiřa­zení. ID strá­žce je při­dě­le­no při prv­ním zápi­su do regis­tru. ID strá­ž­né­ho je plat­né i v pří­pa­dě změ­ny zaměst­nava­te­le, tj. zůs­tá­vá pro danou oso­bu vždy ste­j­né — ale­s­poň pokud je člo­věk v bez­peč­nost­ním sek­toru zaměst­nán nepře­trži­tě bez delších přes­tá­vek. Tako­vé sedmimíst­né iden­ti­fi­kační čís­lo dostá­va­jí i strá­žní, tj. smluv­ní bez­peč­nost­ní pracovníci.

Jak mohu jako zaměst­nan­ec zís­kat prů­kaz strážného?

Pokud jste v oboru sou­kro­mé bez­peč­nos­ti nová­čkem, obdrží­te při prv­ním vstu­pu do regis­tru strá­žných prů­kaz strá­ž­né­ho. Prv­ní regis­tra­ci pro­vá­dí váš (poten­ciální) zaměst­nava­tel. Pokud změní­te bez­peč­nost­ní spo­leč­nost, měli bys­te si o prů­kaz strá­ž­né­ho vyžá­dat pří­mo u své­ho před­cho­zí­ho zaměst­nava­te­le. Výho­dou toho­to pos­tu­pu je, že může­te být okamži­tě pro­puš­tě­ni, pro­tože registr může být u nové­ho zaměst­nava­te­le rych­le­ji zkon­tro­lo­ván. Svůj prů­kaz strá­ž­né­ho bys­te měli najít také jako údaj na služeb­ním průkazu.

Musím pla­tit za prů­kaz strá­ž­né­ho, pokud chci pra­co­vat v sou­kro­mé bez­peč­nost­ní službě?

Ne. V zása­dě musí zaměst­nava­tel nést tyto nákla­dy, kte­ré vzni­ka­jí při (prv­ním) zápi­su strá­ž­né­ho do regis­tru strá­žných. Něk­teří zaměst­nava­telé mají předsta­vu, že tyto nákla­dy budou účto­vat nové­mu zaměst­nan­ci nebo je budou strhá­vat z prv­ní­ho pla­tu. Tako­vé jed­ná­ní není pří­liš serióz­ní. Jiná situ­ace ovšem nas­tá­vá, pokud poten­ciální zaměst­nan­ci úmys­lně uve­dou neprav­di­vé úda­je (např. o před­cho­zích odsou­zeních): féro­vá hra pro obě strany!

Mohu s prů­ka­zem strá­ž­né­ho vykon­á­vat všech­ny čin­nos­ti v oblas­ti sou­kro­mé bezpečnosti?

Ne. Pro urči­té čin­nos­ti potře­bu­jete Zko­umá­ní odborných zna­los­tí pod­le § 34a GewO nebo další kva­li­fik­a­ce, jako je odbor­n­ost v oblas­ti zbraní. Kromě toho se může stát, že přís­lušný orgán sta­noví urči­té pod­mín­ky pro zaměst­ná­ní nebo zaměst­ná­ní zce­la zaká­že, např. z důvo­du před­cho­zí­ho odsouzení.

Mohu pra­co­vat v bez­peč­nost­ní agen­tuře bez prů­ka­zu strážného?

V zása­dě ne, ale záleží na kon­krét­ní čin­nos­ti: Pokud pro­fe­si­onálně střeží­te živo­ty nebo majet­ek jiných osob, je nut­ný zápis do regis­tru strá­žných. Bez prů­ka­zu strá­ž­né­ho a opráv­nění nes­mí­te pra­co­vat u bez­peč­nost­ní agen­tu­ry jako strá­žný. Exis­tu­jí však čin­nos­ti, kte­ré do strá­žní čin­nos­ti nes­pa­da­jí, např. čis­tě ste­vard­s­ká čin­nost nebo ověřo­vá­ní plat­nos­ti vstu­pe­nek. V tako­vém pří­pa­dě nepra­cu­jete jako strá­žný kom­erční bez­peč­nos­ti a nepo­tře­bu­jete prů­kaz strážného.

Na co si mám jako zaměst­nava­tel dávat v regis­tru strá­žných zvlá­št­ní pozor?

V prv­ní řadě je důleži­té, aby byli nahlá­še­ni všich­ni zaměst­naní strá­žci a aby se Vydá­ní byla pro­ve­de­na před­tím, než v bez­peč­nost­ní služ­bě pra­cu­jí byť jen prv­ní minu­tu. Kromě toho se kon­krét­ní Roz­sah použi­tí být spe­ci­fi­ková­na a také pra­vi­delně aktua­lizo­vá­na, např. pokud strá­žný pře­bí­rá náročně­jší úkoly (např. jako detek­tiv v obcho­dě nebo něk­te­ré manažer­s­ké úkoly) namís­to dří­vě­jších jed­no­duchých strá­žních úkolů (např. při ochraně majet­ku), zej­mé­na pokud za tím­to úče­lem Zko­umá­ní odborných zna­los­tí pod­le § 34a Gewo vyža­do­vá­no je.
A Pro­puš­tění zaměst­nan­ce musí být napří­klad pro­s­třed­nict­vím regis­tru strá­žných ozná­me­no přís­luš­né­mu orgá­nu nej­poz­dě­ji 7 týd­nů po ukon­čení pra­cov­ní­ho poměru, aby mohl být zaměst­nan­ec vyřa­zen z evidence.
Také Změ­ny v základ­ních úda­jích jako jsou změ­ny adres zaměst­nan­ců, pod­ni­ka­telů a firem, nové tele­fon­ní spo­jení apod., je samo­zřej­mě nut­né hlá­sit, aby byly tyto infor­mace aktuální.

Je tře­ba také poz­na­menat, že — v závis­los­ti na míst­ním úřa­dě — může regis­trace nových bez­peč­nost­ních pra­cov­ní­ků něk­dy zahr­no­vat. znač­né čeka­cí doby během přez­ko­umá­ní regis­trace až do kon­eč­né­ho vydá­ní. Kromě toho je kaž­dá nová instal­ace pro strá­že Pop­la­tek zapla­tit. V součas­né době je to obvyk­le nej­mé­ně 50 eur, ale v něk­terých regionech může být i pod­stat­ně vyšší.
Pokud je strá­žce již zare­gis­tro­ván, tj. má k dis­po­zi­ci iden­ti­fi­kační čís­lo, je tře­ba jej pou­ze zno­vu pro­po­jit — pod­ni­ka­tel pak nepla­tí žád­né poplatky.

Mimocho­dem, v součas­né době jsou záz­na­my auto­ma­ti­cky vyma­zá­ny po 12 měsí­cích od zrušení regis­trace bez­peč­nost­ních pra­cov­ní­ků. To zna­mená, že pokud se žad­atel zare­gis­tru­je s prů­ka­zem strá­ž­né­ho a nepra­cu­je v oboru déle než rok, je vel­mi prav­dě­po­d­ob­né, že kon­tro­la bude muset být pro­ve­de­na zce­la znovu.

Co všech­no je ve strá­žní knize?

Úda­je, kte­ré mohou být zaz­na­mená­ny v rejs­tří­ku a zpra­co­vá­vá­ny rejs­tří­ko­vým orgá­nem, jsou uve­de­ny v nás­le­du­jí­cím tex­tu § 11b odst. 2 záko­na o živ­nos­ten­ském pod­ni­ká­ní (GewO) sada.

  • Na Obchod­ní­ci je zaz­na­menán: Příj­mení, rod­né příj­mení, jmé­no; pohl­a­ví; datum naro­zení, mís­to naro­zení, stát; stát­ní přís­luš­nost; tele­fon­ní čís­lo, e‑mailová adre­sa; adre­sa regis­trace ses­tá­va­jí­cí z uli­ce, čís­la domu, PSČ, obce, dodat­ku, země, stá­tu a regi­onální­ho klí­če; mís­ta pobytu v pos­led­ních pěti letech ses­tá­va­jí­cí z uli­ce, čís­la domu, PSČ, země a stá­tu; typ dok­la­du totož­nos­ti s vydá­va­jí­cím orgá­nem, vydá­va­jí­cím stá­tem, datem vydá­ní, čís­lem dok­la­du totož­nos­ti, datem skon­čení plat­nos­ti, stro­jo­vě čitelným náz­vem, je-li k dis­po­zi­ci, a obs­a­hem stro­jo­vě čitel­né zóny; je-li k dis­po­zi­ci. Další úda­je u práv­nických osob (např. práv­ní for­ma, čís­lo zápi­su a rejs­tří­ko­vý soud, adre­sa síd­la, kon­takt­ní údaje).
  • Na Obchod­ní pod­nik (bez­peč­nost­ní spo­leč­nost), jsou ulože­ny infor­mace jako obchod­ní název, práv­ní for­ma, typ rejs­tří­ku a další úda­je o zápi­su do rejs­tří­ku, jakož i obchod­ní adre­sa hlav­ní pobočky a pří­pad­ně adre­sa dalších pro­vo­zo­ven a dále další úda­je o dostup­nos­ti, jako je tele­fon­ní čís­lo a e‑mailová adresa.
  • Na Bez­peč­nost­ní strá­že (strážní/bezpečnostní pra­cov­ní­ci) jsou ucho­vá­vá­ny tyto osob­ní úda­je: Rod­né příj­mení, rod­né příj­mení, jmé­na; pohl­a­ví; datum naro­zení, mís­to naro­zení, země naro­zení; stát­ní přís­luš­nost; adre­sa regis­trace ses­tá­va­jí­cí z uli­ce, čís­la domu, PSČ, měs­ta, dodat­ku, země, stá­tu a regi­onální­ho klí­če; mís­ta pobytu v pos­led­ních pěti letech ses­tá­va­jí­cí z uli­ce, čís­la domu, PSČ, země a stá­tu; typ dok­la­du totož­nos­ti s vydá­va­jí­cím orgá­nem, vydá­va­jí­cím stá­tem, datem vydá­ní, čís­lem dok­la­du totož­nos­ti, datem plat­nos­ti, stro­jo­vě čitelným náz­vem, je-li k dis­po­zi­ci, a obs­a­hem stro­jo­vě čitel­né zóny.

Kromě toho jsou ulože­ny mimo jiné tyto úda­je:

  • Datum udě­lení povolení
  • Roz­sah povolení
  • Pří­pad­né vypršení plat­nos­ti povolení
  • Označení čin­nos­ti strážce
  • Pří­pad­ný zákaz zaměstnání
  • Úda­je o ověření spo­leh­li­vos­ti (datum, typ a výs­le­dek ověření atd.)
  • Uve­dení kon­takt­ních úda­jů přís­luš­né­ho orgá­nu vydá­va­jí­cí­ho povolení.
  • Stav povo­lo­va­cí­ho řízení
  • Úda­je z rozhraní regis­tru strá­žných pro Spol­ko­vý úřad pro ochra­nu ústavy
  • Úda­je o osvě­dčeních o odbor­né způ­so­bi­los­ti a ško­lení od prů­mys­lo­vých a obchod­ních komor strá­žců a živnostníků.
  • Kon­takt­ní úda­je míst­ní­ho přís­luš­né­ho orgánu

Jaké jsou výho­dy a nevýho­dy strá­žní pokladny?

Samo­zřej­mě — vedení strá­žní­ho regis­tru je časo­vě nároč­né. Jako elek­tro­nický registr však nabí­zí i výho­dy, kte­ré spočí­va­jí v digi­ta­li­za­ci a har­mo­ni­za­ci dosud ana­lo­go­vých (papí­ro­vých) procesů.

To jsou význa­mné výho­dy strá­žní­ho registru:

  1. Kon­tro­la kva­li­fik­a­ce: Registr strá­žných umožňu­je sys­te­ma­tick­ou kon­tro­lu kva­li­fik­a­ce strá­žných, neboť pro regis­tra­ci musí pro­ká­zat ale­s­poň kva­li­fi­ka­ci pod­le § 34a GewO.
  2. Bez­peč­nost zákaz­ní­kůRegis­trace v regis­tru strá­žných pos­ky­tu­je kli­en­tům vyšší úro­veň bez­peč­nos­ti, pro­tože vědí, že zaměst­naní strá­žní jsou pro­věření a kvalifikovaní.
  3. Ochra­na veře­j­nos­ti: Registr strá­žných pomá­há zvýšit bez­peč­nost veře­j­nos­ti tím, že z výkonu bez­peč­nost­ních čin­nos­tí vyluču­je oso­by bez poža­do­va­né odbor­n­o­s­ti a osob­ní spolehlivosti.
  4. Trans­par­ent­nostRegistr strá­žných vyt­vá­ří trans­par­ent­nost ohled­ně kva­li­fik­a­ce a spo­leh­li­vos­ti strá­žných, a tím zajišťu­je větší důvěru v odvětví.
  5. Mini­ma­li­zace zneuží­vá­ní: Regis­trace v regis­tru strá­žných ome­zu­je zneuží­vá­ní bez­peč­nost­ních služeb nek­va­li­fi­kovaný­mi nebo nes­po­leh­li­vý­mi osoba­mi (např. osoba­mi se záz­na­mem v rejs­tří­ku trestů).
  6. Práv­ní základ a závaz­nost: Registr strá­žných pře­bí­rá práv­ní před­pi­sy, kte­ré stan­dar­di­zu­jí a upra­vu­jí ško­lení a kva­li­fi­ka­ci strážných.
  7. Efek­tiv­ní ovlá­dá­ní: Registr strá­žných umožňu­je přís­lušným orgá­nům účin­ně kon­tro­lo­vat, zda bez­peč­nost­ní fir­my a zaměst­nan­ci splňu­jí zákon­né požadavky.
  8. Pro­fes­ní roz­vojZápis do regis­tru strá­žných něk­dy pod­po­ru­je pro­fes­ní roz­voj strá­žných, pro­tože vyt­vá­ří pobíd­ky pro další vzdělá­vá­ní a odbor­nou přípravu.
  9. Důvěry­hod­nost odvět­ví: Registr strá­žných přispí­vá k důvěry­hod­nos­ti bez­peč­nost­ní­ho prů­mys­lu tím, že zdůra­zňu­je pro­fe­sio­na­litu a serióz­nost regis­tro­vaných spo­leč­nos­tí a zaměstnanců.
  10. Efek­tiv­ní výmě­na Z infor­mací: Registr strá­žných umožňu­je orgá­nům po celé zemi rych­lou výměnu rele­vant­ních infor­mací o bez­peč­nost­ních složkách, což zlepšu­je spo­lu­prá­ci a součinnost.

To jsou hlav­ní nevýho­dy strá­žní­ho registru:

  1. Admi­nis­tra­tiv­ní zátěž: Vyt­voření a vedení regis­tru strá­žců vyža­du­je urči­tou byro­kra­cii a admi­nis­tra­tiv­ní prá­ci, a to jak pro úřa­dy, tak pro spo­leč­nos­ti, kte­ré se chtě­jí zare­gis­tro­vat, a jejich zaměstnance.
  2. Nákla­dyZápis do regis­tru strá­žců je spo­jen s nákla­dy. Pro ty, kteří se musí podro­bit instruk­tá­ži, odbor­né­mu vyše­tření nebo spe­ciální­mu ško­lení, jsou samo­zřej­mě nut­né počá­teční nákla­dy — i když ty byly nut­né i bez BWR.
  3. Ome­zení pří­s­tu­pu na trh: Kva­li­fi­kační a regis­trační poža­dav­ky mohou poten­ciálním novým účast­ní­kům bez­peč­nost­ní­ho prů­mys­lu ztí­žit vst­up na trh.
  4. Zpož­dění: Zpra­co­vá­ní žád­ostí o regis­tra­ci a vydá­vá­ní prů­ka­zů strá­žných může trvat dlo­u­ho, což může vést ke zpož­dění při náboru strážných.
  5. Ochra­na osob­ních úda­jů: Registr strá­žných obs­a­hu­je cit­li­vé infor­mace o strá­žných, pro­to je důleži­té chrá­nit úda­je před zneuži­tím nebo neo­práv­něným přístupem.
  6. Moni­to­ro­vá­ní: Aby byla zajiš­tě­na účin­nost regis­tru strá­žců, musí přís­luš­né orgá­ny pro­vá­dět pra­vi­del­né kon­tro­ly a moni­to­ro­va­cí opa­tření, což zna­mená další práci.
  7. Výjim­ky a mezery: V něk­terých pří­pa­dech by se bez­peč­nost­ní složky nebo spo­leč­nos­ti moh­ly poku­sit obe­jít poža­da­vek na regis­tra­ci nebo využít mezer, což by moh­lo ohro­zit účin­nost registru.

Strá­žní registr: vize a realita

V sou­vis­los­ti se zave­dením regis­tru hlí­dačů k 1. led­nu 2019 práv­ník Jörg Zitz­mann ana­ly­z­oval v čas­opi­se Pod­cast pro ochra­nu a zabez­pečení pozadí. Roze­bí­rá pozadí zave­dení regis­tru, vys­vět­lu­je, co zna­mená registr strá­žných pro obchod­ní­ky a bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ky, kdo je za něj zod­po­věd­ný, jaké úda­je se shro­mažďu­jí a jak vyso­ké jsou nákla­dy na vyše­tření a zápi­sy do registru:

(Zdroj: Pod­cast pro ochra­nu a zabez­pečení / Jörg Zitzmann)

Souhrn

Cel­ko­vě lze říci, že strá­žní registr má více výhod než nevýhod. Zajišťu­je trans­par­ent­nost, může zvýšit bez­peč­nost a důvěru v sou­kromý bez­peč­nost­ní prů­mysl. Pokud již byl při­dě­len prů­kaz strá­ž­né­ho, zrychle­né elek­tro­nické zpra­co­vá­ní je pří­no­sem jak pro zaměst­nan­ce hle­da­jí­cí nové zaměst­ná­ní, tak pro bez­peč­nost­ní spo­leč­nos­ti. Nic­mé­ně exis­tu­jí i nevýho­dy, jako je časo­vě nároč­né prvot­ní vyt­voření a ověření zaměst­nan­ců spo­je­né s nemalý­mi nákla­dy, kte­ré nej­sou celos­tát­ně jed­not­né, a také prů­běžná údrž­ba úda­jů. Mož­né jsou také mezery v sys­té­mu — zej­mé­na pokud jsou sku­teč­né kon­tro­ly nasa­zených bez­peč­nost­ních pra­cov­ní­ků na mís­tě vzácné.

Kdo nepo­tře­bu­je složit zkoušku?

Kdo nepotřebuje složit zkoušku?

Pou­ze bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ci musí absol­vo­vat zkouš­ku způ­so­bi­los­ti, která je spe­ciální strá­žní čin­nos­ti pod­le § 34a GewO nebo si chtě­jí založit vlast­ní bez­peč­nost­ní spo­leč­nost. Mezi čin­nos­ti, kte­ré lze vykon­á­vat pou­ze s licen­cí 34a, patří zej­mé­na ost­ra­ha veře­jných pros­tor, vstup­ních pros­tor nebo růz­né bez­peč­nost­ní čin­nos­ti v řídí­cí funk­ci: Více zde.
Nic­mé­ně i v pří­pa­dě, že chce­te vykon­á­vat čin­nost, pro kte­rou je úspěš­né složení zkoušky pro zís­ká­ní osvě­dčení o odbor­né způ­so­bi­los­ti sku­tečně povin­né, exis­tu­jí urči­té výjim­ky. Osvě­dčení o způ­so­bi­los­ti nepo­tře­bu­jí všech­ny oso­by, a to ani v pří­pa­dě, že vykon­á­va­jí regu­l­o­va­nou strá­žní čin­nost nebo jsou samostat­ně výdě­lečně čin­né jako smluv­ní bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ci s vlast­ní bez­peč­nost­ní agenturou.

Kdo je osvo­bo­zen od zkoušky 34a…

V pod­sta­tě pla­tí: Kaž­dý, kdo absol­v­oval ško­lení vyšší­ho stup­ně nebo další ško­lení s uzná­va­nou kva­li­fi­ka­cí (IHK) v oboru bez­peč­nos­ti, nepo­tře­bu­je další osvě­dčení o způsobilosti!

Ale buď­te opa­trní! Je tu ješ­tě něko­lik dalších úskalí. Zde jsou uve­de­ny podrob­nos­ti o osvo­bo­zení od zkoušky odborných znalostí:

Oso­ba je osvo­bo­ze­na od zkoušky odborných zna­los­tí, pokud…

…úspěšně složil přís­luš­nou závě­reč­nou zkouš­ku. Tuto sku­teč­nost lze pro­ká­zat před­ložením přís­luš­né­ho osvě­dčení o zkoušce.

Úspěšně jsem absol­v­oval takzva­né “kur­zy bez­peč­nos­ti závo­du”. Je to totéž jako zkouš­ka odborných znalostí?

Ne! Kur­zy bez­peč­nos­ti v závo­dě (kurz bez­peč­nos­ti v závo­dě 1–2 nebo 1–4) jsou — bez úspěš­né­ho složení zkoušky na bez­peč­nost­ní­ho spe­cia­lis­tu v závo­dě — ne ekvi­valent­ní! Potře­bu­jete odbor­né vyše­tření. Kromě toho již není nabí­ze­na zkouš­ka spe­cia­lis­ty na ochra­nu prací IHK. 

Byl jsem v ozbro­jených silách. Musím ješ­tě absol­vo­vat zkoušku?

V pod­sta­tě již. Zde se dopo­ruču­je opa­trn­ost: Jako oso­ba vykon­á­va­jí­cí základ­ní vojens­kou služ­bu, voják z povolá­ní nebo voják v zálo­ze musí­te složit zkouš­ku odborných zna­los­tí — bez ohle­du na to, zda jste v součas­né době povinen být vojá­kem, nebo ne — pokud chce­te (navíc) pra­co­vat v sou­kro­mém bez­peč­nost­ním sek­toru a plnit přís­luš­né úkoly v oblas­ti ost­ra­hy. Jedi­nou výjim­kou je vojens­ká poli­cie, tj. vojens­ká poli­cie něme­ckých ozbro­jených sil. Vojenš­tí poli­cis­té jsou od zkoušky odborných zna­los­tí osvo­bo­ze­ni, neboť vojenš­tí poli­cis­té zís­ka­li vel­kou část zna­los­tí poža­do­vaných při zkoušce odborných zna­los­tí během výcvi­ku. Napří­klad vojenš­tí poli­cis­té nebo seržan­ti nemu­se­jí sklá­dat zkouš­ku u Prů­mys­lo­vé a obchod­ní komo­ry (IHK); důka­zem je záz­nam o výcvi­ku nebo služ­bě v Bun­des­wehru. Všich­ni ost­at­ní vojá­ci musí zís­kat osvě­dčení 34a.

Potře­bu­ji osvě­dčení o způ­so­bi­los­ti policisty?

Exis­tu­jí výjim­ky jak pro poli­cis­ty na zems­ké úrov­ni (zems­ká poli­cie), tak na spol­ko­vé úrov­ni (Bun­des­po­li­zei). Mimocho­dem, totéž pla­tí pro zaměst­nan­ce ve vězeňs­ké služ­bě a v oblas­ti nošení zbraní v celní služ­bě. Je důleži­té si uvě­do­mit, že povin­nost složit zkouš­ku odpa­dá pou­ze v pří­pa­dě, že pra­cu­jete v oblas­ti vymá­há­ní prá­va a úspěšně jste složi­li přís­luš­nou kariérní zkouš­ku — ale­s­poň pro střed­ní služ­bu. Poli­cis­té, kteří pra­cu­jí jako stát­ní zaměst­nan­ci v poli­ce­jní donu­co­va­cí služ­bě, pro­to nepo­tře­bu­jí osvě­dčení o způ­so­bi­los­ti.. Mno­ho poli­cis­tů si při­vy­dělá­vá sou­kromě, např. jako vrát­ní. Zej­mé­na v měst­ských aglo­me­racích, kde je život drahý, jako je Mni­chov, Stutt­gart, Frank­furt, Ham­burk, Ber­lín nebo Düs­sel­dorf, je prá­ce na čás­tečný úva­zek v bez­peč­nost­ní agen­tuře dobrým způ­s­o­bem, jak si při­vy­dělat. Tip na ved­le­jší prá­ci: Uji­s­tě­te se, že jste o své ved­le­jší prá­ci infor­m­ova­li své­ho (hlav­ní­ho) zaměst­nava­te­le, a v ideálním pří­pa­dě si ji nech­te písem­ně schválit.

Vys­tu­d­oval jsem prá­va, mám titul LL.B. nebo stát­nice. Oprav­du musím ješ­tě absol­vo­vat zkouš­ku odborných znalostí?

Je to těž­ko uvěři­tel­né, ale prá­ce (na čás­tečný úva­zek) v bez­peč­nost­ním prů­mys­lu může být samo­zřej­mě zají­ma­vá i pro budoucí práv­ní­ky, ať už kvů­li finan­co­vá­ní stu­dia, nebo kvů­li zís­ká­ní doj­mů z oboru. Samo­zřej­mě: V oblas­ti prá­va (veře­jná bez­peč­nost a pořá­dek, živ­nos­ten­ské prá­vo, prá­vo na ochra­nu osob­ních úda­jů, trest­ní prá­vo a trest­ní prá­vo pro­ces­ní, občan­s­ký zákon­ík, trest­ní řád atd.) jsou již absol­ven­ti práv­nických fakult způ­so­bilí. Pro­to stačí, když si osvo­jí­te téma­ta pre­vence úra­zů v bez­peč­nost­ním prů­mys­lu (UVV, naří­zení DGUV 23), jed­ná­ní s lid­mi a zákla­dy bez­peč­nost­ní tech­niky. Dok­la­dem o tom je osvě­dčení o účas­ti na instruk­tá­žním řízení IHK. Spo­lu s osvě­dčením o úspěš­ném absol­vo­vá­ní práv­nické­ho stu­dia na uni­ver­zi­tě nebo aka­de­mii, která udělu­je titul rov­no­cen­ný vyso­koš­kol­ské­mu, se nevyža­du­je doda­teč­né absol­vo­vá­ní zkoušky odborných zna­los­tí pod­le § 34a GewO.

Již mno­ho let pra­cu­ji jako bez­peč­nost­ní pra­cov­ník. Není pra­cov­ní zkušen­ost dosta­tečným uznáním?

Ne, nor­málně ne! Exis­tu­jí však urči­tá přechod­ná opa­tření pro “dlo­u­ho slouží­cí” bez­peč­nost­ní zaměst­nan­ce. Zaměst­nan­ci v sou­kro­mém bez­peč­nost­ním sek­toru, kteří se zúčast­ni­li poža­do­va­né­ho ško­lení od 1. dub­na 1996 nebo kteří již pra­c­ova­li v bez­peč­nost­ním sek­toru před 31. břez­nem 1996 a byli dří­ve osvo­bo­ze­ni od ško­lení kvů­li tom­uto naří­zení o mez­ním datu, jsou takří­ka­jíc “dědeč­ko­vé”. Pozor: Tuto výjim­ku lze uplat­nit pou­ze teh­dy, pokud lze záro­veň pro­ká­zat, že strá­žní čin­nost exis­t­ova­la nepře­trži­tě po dobu nej­mé­ně tří let před roz­hod­ným datem 1. led­na 2003. Na všech­ny ost­at­ní, kteří půs­o­bí v bez­peč­nost­ním prů­mys­lu teprve od roku 2003, se tyto výjim­ky nevz­ta­hu­jí.
Takže je to složi­té! Můj tip: Je lepší inves­to­vat do složení kva­li­fi­kační zkoušky a využít “doplnění zna­los­tí” i jako zkušený bez­peč­nost­ní pracovník!

Pozor: Zvlá­št­ní případy!

Exis­tu­jí i něk­te­ré další zvlá­št­ní pří­pa­dy, jako je mož­né uzná­vá­ní zahr­a­ničních osvě­dčení o způ­so­bi­los­ti. Ne vždy je také jas­né, zda druh vykon­á­va­né čin­nos­ti vůbec vyža­du­je kva­li­fi­kační zkouš­ku. Pokud se jed­ná o jed­no­duchou ste­vards­kou čin­nost (např. uva­děči na par­ko­viš­tích) nebo o pou­hou kon­tro­lu a trhá­ní vstu­pe­nek, není obvyk­le tře­ba kva­li­fi­kační zkoušky a v něk­terých pří­pa­dech ani poučení pod­le § 34a GewO (Zákon o živ­nos­ten­ském pod­ni­ká­ní). Hra­niční pří­pa­dy, jako je doh­led nebo bez­peč­nost­ní služ­by v muzeích nebo urči­té konstel­ace čin­nos­tí při ochraně udá­los­tí, jsou však něk­dy spor­né. (Tako­vé hra­niční pří­pa­dy jsou opět dis­ku­to­vá­ny v samostat­ných člán­cích zde na Info­por­tá­lu).
Důleži­tá poz­nám­ka: Pro jis­to­tu se zep­tej­te Prů­mys­lo­vé a obchod­ní komo­ry (IHK) a přís­luš­né­ho úřa­du, zda je vaše kva­li­fik­a­ce dosta­tečná, nebo zda musí­te složit také zkouš­ku IHK pod­le § 34a GewO. Poté obdrží­te práv­ně zabez­peče­né osob­ní úda­je. Pokud jste v sou­kro­mé bez­peč­nost­ní služ­bě nová­čkem, může­te po pro­věření vaší spo­leh­li­vos­ti a při­dě­lení prů­ka­zu strá­ž­né­ho vykon­á­vat přís­luš­né činnosti!

Otisk
cs_CZCS