Archi­vy

Pra­cov­ní­ci

Ab wel­chem Alter darf man in der Sicher­heits­bran­che arbeiten?

Ab welchem Alter darf man in der Sicherheitsbranche arbeiten?

In die­sem Bei­trag geht es dar­um, ob man min­des­tens 18 Jah­re alt sein muss oder unter bestimm­ten Umstän­den viel­leicht auch schon frü­her in der pri­va­ten Sicher­heits­bran­che arbei­ten darf.

Eigent­lich gilt ein Min­dest­al­ter von 18 Jah­ren: Eigentlich!

Wie man hier auf der Inter­net­sei­te und auch in § 16 der Bewa­chungs­ver­ord­nung („Beschäf­tig­te, An- und Abmel­dung von Wach- und Lei­tungs­per­so­nal“) nach­le­sen kann, darf mit Bewa­chungs­auf­ga­ben nur betraut wer­den, wer min­des­tens 18 Jah­re alt ist: Eigen­ver­ant­wort­lich als voll­jäh­ri­ger Arbeit­neh­mer bei einem Sicher­heits­un­ter­neh­men im Sicher­heits­dienst tätig sein – das ist sozu­sa­gen der Standardfall.

Wenn man genau­er nach­liest, fin­det man aber in § 16 Abs. 1 Nr. 2 der der­zeit gel­ten­den Fas­sung der Bewa­chungs­ver­ord­nung (BewachV) tat­säch­lich ein Schlupf­loch. Dort steht näm­lich, dass neben der Voll­jäh­rig­keit auch zählt, wenn man einen in § 8 bezeich­ne­ten Abschluss besitzt.

Und in § 8 der BewachV wer­den dann fol­gen­de Abschlüs­se aufgelistet:

nebo

nebo

nebo

Vie­le der Qua­li­fi­ka­ti­on wie den Meis­ter für Schutz und Sicher­heit oder das abge­schlos­se­ne Jura-Stu­di­um wird man – wenn über­haupt – erst mit einem Alter von deut­lich über 18 Jah­ren errei­chen. Jedoch sind beson­ders die oben in fet­ten Let­tern auf­ge­lis­te­ten Qua­li­fi­ka­tio­nen auch für min­der­jäh­ri­ge Absol­ven­ten erreichbar.

 

Wor­in besteht nun das „Schlupf­loch“?

In den meis­ten deut­schen Bun­des­län­dern besteht eine Schul­pflicht von 9 oder 10 Jah­ren. Das heißt, dass man mit einem Alter von 15 oder 16 Jah­ren regu­lär dem Arbeits­markt oder für eine Aus­bil­dung zur Ver­fü­gung ste­hen kann. Es wäre also denk­bar, dass man mit einer erfolg­reich abge­schlos­se­nen 2‑jährigen Aus­bil­dung zur Ser­vice­kraft für Schutz und Sicher­heit noch vor Errei­chen des 18. Lebens­jah­res aktiv als Sicher­heits­mit­ar­bei­ter tätig wer­den könn­te. Es gibt aber auch Fach­kräf­te für Schutz und Sicher­heit, die jün­ger in die Aus­bil­dung gestar­tet sind oder die­se ver­kürzt haben. Auch sol­che Absol­ven­ten der 3‑jährigen Aus­bil­dung könn­ten im Sicher­heits­ge­wer­be tätig wer­den, obwohl sie noch kei­ne 18 Jah­re alt sind.

Wäh­rend die zeit­li­che Dis­kre­panz in die­sen Fäl­len ver­mut­lich zeit­lich nicht beson­ders ins Gewicht fällt, kann die Aus­nah­me der bestan­de­nen Sach­kunde­prüf­ung tat­säch­lich ein „Schlupf­loch“ dar­stel­len, durch das man als Unter-18-Jäh­ri­ger in der Bewa­chung tätig wer­den darf.

Pří­klad:
Sie ver­las­sen die Gesamt­schu­le im Alter von 15 Jah­ren und begin­nen die Aus­bil­dung zur Fach­kraft für Schutz und Sicher­heit. Ihr Arbeit­ge­ber schickt Sie als ers­tes zur IHK-Sach­kunde­prüf­ung. Sie bestehen.
Von nun an dür­fen Sie ent­spre­chend der BewachV Bewa­chungs­tä­tig­kei­ten eigen­ver­ant­wort­lich aus­üben, obwohl Sie unter 18 Jah­ren alt sind.

 

Wie sieht die betrieb­li­che Pra­xis im Sicher­heits­ge­wer­be aus?

Theo­rie und Pra­xis pral­len auch hier auf­ein­an­der. In der Pra­xis wird der Sicher­heits­un­ter­neh­mer, der als Arbeit­ge­ber ja eine Für­sor­ge­pflicht hat und wei­te­re recht­li­che Vor­ga­ben wie das Jugend­ar­beits­schutz­ge­setz (JArbSchG) beach­ten muss, min­der­jäh­ri­ge Arbeit­neh­mer kaum allei­ne ein­set­zen – auch wenn er das gem. BewachV dürf­te. Gene­rell ist die Allein­ar­beit aus Sicht des Arbeits­schut­zes ein hei­ßes The­ma. Gera­de wenn neben Unfall­ge­fah­ren noch wei­te­re typi­sche Bedro­hun­gen in der Bewa­chung hin­zu­kom­men, wird der Ein­satz uner­fah­re­ner, min­der­jäh­ri­ger Sicher­heits­kräf­te kaum ver­tret­bar sein. Hin­zu kom­men erheb­li­che haf­tungs­recht­li­che Risi­ken zusam­men mit der  beschränk­ten Geschäfts­fä­hig­keit Min­der­jäh­ri­ger, die für ihr Han­deln ggf. nicht (voll) ver­ant­wort­lich gemacht wer­den kön­nen. Im betrieb­li­chen All­tag wird also im Regel­fall kei­ne Allein­ar­beit min­der­jäh­ri­ger Sicher­heits­kräf­te statt­fin­den, auch wenn die­se alle Vor­aus­set­zun­gen der BewachV erfül­len. Bewährt ist eine Beglei­tung durch erfah­re­ne Kol­le­gin­nen und Kollegen.

 

Was ist mit min­der­jäh­ri­gen Auszubildenden?

Die Qua­li­tät der Aus­bil­dung im pri­va­ten Sicher­heits­ge­wer­be kann man durch­aus als durch­wach­sen bezeich­nen. Man­che Betrie­be geben sich viel Mühe und geben den Azu­bis die Mög­lich­keit, ver­schie­de­ne Berei­che bzw. Spar­ten der Sicher­heits­dienst­leis­tung ken­nen­zu­ler­nen. Für ande­re Betrie­be wie­der­um sind die Azu­bis viel­mehr „bil­li­ge Arbeits­kräf­te“. Bil­lig des­halb, weil Azu­bis nicht sel­ten dem Kun­den als aus­ge­lern­te Sicher­heits­mit­ar­bei­ter ver­kauft und voll berech­net wer­den, selbst aber bis­her nur die Unter­rich­tung absol­viert haben oder for­mal ledig­lich Ser­vice­tä­tig­kei­ten außer­halb der Bewa­chung aus­üben. Es soll hier nicht weni­ge Unter­neh­men geben, die sich nicht unbe­dingt an alle rele­van­ten recht­li­chen Vor­ga­ben hal­ten. In der Pra­xis sind vie­le Azu­bis bei Sicher­heits­un­ter­neh­men bereits 18 Jah­re oder errei­chen das 18. Lebens­jahr bis zum Ende der Berufs­aus­bil­dung. Ohne­hin gilt für Aus­zu­bil­den­de, dass die­se ja all­täg­lich zusam­men mit aus­ge­lern­ten, voll­jäh­ri­gen Mit­ar­bei­ten­den tätig sind. Aus­bil­den­de haben gemäß Berufs­bil­dungs­ge­setz (BBiG) unter ande­rem Sor­ge zu tra­gen, dass Azu­bis nicht gefähr­det wer­den. Ein Aus­bil­dungs­be­ginn für Nicht-Voll­jäh­ri­ge ist natür­lich mög­lich. Das Able­gen der Sach­kunde­prüf­ung zu Beginn der Aus­bil­dung kann hier tat­säch­lich oft sinn­voll sein.

 

Wich­tig ist, dass neben dem Alter und der Befä­hi­gung die wei­te­ren Vor­ga­ben aus der Naří­zení o doh­le­du wie ins­be­son­de­re die Zuver­läs­sig­keit erfüllt wer­den müs­sen und Wach­per­so­nen im Strá­žní registr ange­mel­det und frei­ge­ge­ben wor­den sind . 

 

Nejs­te v prá­ci spo­ko­je­ni: Jaké máte jako bez­peč­nost­ní pra­cov­ník možnosti?

Nejste v práci spokojeni: Jaké máte jako bezpečnostní pracovník možnosti?

Je prav­da, že prá­ce v sou­kro­mé bez­peč­nost­ní služ­bě může být náročná. Pra­cov­ní pod­mín­ky jsou v něk­terých oblas­tech oprav­du špat­né. Situ­ace se však také výraz­ně liší spo­leč­nost od spo­leč­nos­ti. Nezříd­ka se stá­vá, že změ­na nabí­zí lepší kariérní pří­leži­tos­ti, mož­nost zís­kat nové zkušen­os­ti a pří­jem­ně­jší pra­cov­ní prostředí.

Krok 1: Peč­li­vě ana­ly­zuj­te situaci!

Je důleži­té vědět, jaké jsou pří­či­ny jejich vlast­ní nes­po­ko­jen­os­ti. a poz­nej­te své vlast­ní moti­vy. Ana­ly­zuj­te důvo­dy nes­po­ko­jen­os­ti: Zjis­tě­te, co přes­ně vás činí nešťast­ný­mi. Je to pra­cov­ní pro­s­tře­dí, úkoly, kolek­tiv, odměňo­vá­ní nebo firem­ní kul­tu­ra? Čím lépe pochopí­te pří­či­ny, tím snad­ně­ji naj­de­te řešení.
Čas­to hra­je roli i sou­kro­mé pro­s­tře­dí nebo změ­na osob­ních potřeb. Zvaž­te pro­to při analý­ze i tyto aspekty!

Krok 2: Pro­mys­le­te a zvaž­te své možnosti!

Dalším kro­kem by bylo Brain­stor­ming a výz­kum o dostup­ných možnostech:
Jaké mám šan­ce? Jak vyso­ké je rizi­ko? Co se sta­ne, když…? atd.
Mnohé z nás­le­du­jí­cích mož­nos­tí sto­jí Žád­né pení­ze, jen pře­kon­á­vá­ní. Něk­te­ré mož­nos­ti jsou však poměrně časo­vě a finančně nároč­né nebo dokon­ce zdlo­u­ha­vé..

  1. Infor­muj­te se o svých prá­vech: Uji­s­tě­te se, že zná­te svá prá­va jako zaměst­nan­ec v sou­kro­mé bez­peč­nost­ní služ­bě. Patří sem napří­klad minimální mzda, zák­o­ny o pra­cov­ní době, náro­ky na dovo­lenou a pra­vid­la pro prá­ci přesčas. Pokud zná­te svá prá­va, může­te zajis­tit, aby je zaměst­nava­tel respektoval.
  2. Obrať­te se na své­ho zaměst­nava­te­le: Pokud nejs­te spo­ko­je­ni se svým pla­tem nebo pra­cov­ní­mi pod­mín­ka­mi, měli bys­te to zaměst­nav­ate­li sdě­lit. Ote­vřená dis­ku­se možná pomůže dosáhn­out zlepšení. Možná vám zaměst­nava­tel také může nabídn­out mož­nost ško­lení nebo spe­cia­li­zace, aby se zlepši­ly vaše kariérní vyhlíd­ky a možnosti.
  3. Změ­na oboru čin­nos­ti (v rámci spo­leč­nos­ti): Sou­kro­mé bez­peč­nost­ní služ­by mají mno­ho tvá­ří. Mno­ho pos­ky­to­va­telů sou­kro­mé bez­peč­nos­ti nabí­zí růz­né služ­by. Možná je pro vás vhod­ně­jší jiný obor. Prom­luv­te si o tom se svým nadří­zeným, požá­dej­te interně o jinou prá­ci. Něk­dy pomůže interní pře­ve­dení na jinou oblast odpovědnosti.
  4. Vstup­te do odborů: V Něme­cku exis­tu­jí odbo­ro­vé orga­ni­zace, kte­ré se zasa­zu­jí o prá­va zaměst­nan­ců — v pří­pa­dě strá­žní služ­by je to Ver­ein­te Dienst­leis­tungs­ge­werk­schaft (ver.di). Pokud se sta­ne­te jejich čle­nem, může­te využí­vat jejich kolek­tiv­ní vyjed­ná­va­cí síly a spo­lečně s ost­at­ní­mi zaměst­nan­ci bojo­vat za lepší pra­cov­ní pod­mín­ky a vyšší mzdy.
  5. Vyh­le­dá­vá­ní dalších mož­nos­tí ško­lení: Pokud se bude­te dále vzdělá­vat nebo se spe­cia­lizo­vat, může­te si zlepšit své kariérní vyhlíd­ky a čas­to zís­kat výraz­ně vyšší mzdu. Zamys­le­te se nad tím, jaká další kva­li­fik­a­ce by moh­la být pro vaši prá­ci uži­tečná, a hle­dej­te vhod­né mož­nos­ti vzdělá­vá­ní. Bude­te mít poté více mož­nos­tí pro čin­nost a bude­te žádanější.
  6. Síťo­vá­ní s ost­at­ní­miMno­ho pra­cov­ních pří­leži­tos­tí vzni­ká na zákla­dě dopo­ručení a osob­ních kon­tak­tů. Kromě toho kon­takt s ost­at­ní­mi nabí­zí pří­leži­tost k výměně zkušen­os­tí. Pokud máte sil­nou síť kon­tak­tů, může to člo­vě­ku pomo­ci zís­kat nové per­spek­ti­vy. Kromě osob­ní výmě­ny zkušen­os­tí se dopo­ruču­jí online plat­for­my, jako je Xing nebo Linkedin.
  7. Hle­dej­te si jiné­ho zaměst­nava­te­le: Pokud všech­ny výše uve­de­né kro­ky neve­dou ke zlepšení, může být rozum­né hle­dat jiné­ho zaměst­nava­te­le. V oboru sou­kro­mé bez­peč­nos­ti jis­tě exis­tu­jí spo­leč­nos­ti, kte­ré nabí­ze­jí lepší pra­cov­ní pod­mín­ky a vyšší mzdy.
  8. V nepos­led­ní řadě: Udě­lej­te to lépe a založ­te si vlast­ní fir­mu! Ten­to krok by měl být samo­zřej­mě vel­mi dobře pro­myš­lený. Čas­to se nabí­zí mož­nost stát se samostat­ně výdě­lečně čin­nou oso­bou na ved­le­jší čin­nost a začít tak pos­tup­ně s menším rizi­kem. Nez­apo­meň­te však, že váš před­cho­zí zaměst­nava­tel vám musí vyjít vstříc. Jed­nou z mož­nos­tí může být napří­klad prá­ce na vol­né noze jako lek­tor v oblas­ti bezpečnosti.

Krok 3: Sta­nov­te si své osob­ní cíle!

Pou­ze pokud co nejpřes­ně­ji víte, čeho chce­te dosáhn­out, může­te na tom kon­krét­ně pra­co­vat. Abys­te se motiv­ova­li, je vel­mi rozum­né. Napiš­te si a vizua­li­zuj­te své vlast­ní cíle. Uži­teč­né může být také použi­tí tzv. Pra­vid­lo SMART sta­novit si vlast­ní cíle.

Pra­vid­lo SMART je zkrat­ka, která se použí­vá jako vodít­ko pro. For­mu­lace jas­ných a dobře defi­no­vaných cílů slouží. Pomá­há for­mu­l­o­vat cíle tak, aby byly rea­li­stické a dosaži­tel­né. Pra­vid­lo SMART zna­mená nás­le­du­jí­cí kritéria:

  1. Kon­krét­ní (Kon­krét­ní): Cíl by měl být jas­ně a přes­ně for­mu­l­o­ván, aby bylo málo pro­s­toru pro inter­preta­ci a aby si člo­věk byl plně vědom své­ho cíle.
  2. Měři­tel­né (Měři­tel­né): Cíl by měl být měři­telný, aby bylo mož­né sle­do­vat pokrok a objek­tiv­ně vyhod­no­tit úspěch. Může být defi­no­ván kvan­ti­ta­tiv­ní­mi nebo kva­li­ta­tiv­ní­mi ukazateli.
  3. Spus­ti­telný sou­bor (Dosaži­tel­né): Cíl by měl být dosaži­telný. Měl by být náročný, ale pro vás dosaži­telný s dostup­ný­mi prostředky.
  4. Rea­li­stické (Rea­li­stické): Cíl by měl být rea­li­stický, tj. mělo by být mož­né jej rea­lizo­vat tak, jak je zamýš­len, za daných rám­co­vých podmínek.
  5. Ukon­če­no (Časo­vě ome­zený): Cíl by měl mít jas­ně sta­novený časo­vý rámec, do kdy by měl být splněn. Jas­ný ter­mín pod­po­ru­je moti­va­ci a sous­tře­dění na dosažení cíle.

Zde je pří­klad cíle for­mu­l­o­va­né­ho pod­le pra­vid­la SMART:

Cíl jiný než SMART: Chci vydělá­vat více peněz.

SMART cíl: Chtěl/a bych zvýšit svůj měsí­ční pří­jem o 20% tím, že v pří­š­tích šes­ti měsí­cích dokon­čím další vzdělá­va­cí kurz, abych se stal/a cer­ti­fi­kovaným pra­cov­ní­kem ochra­ny a ost­ra­hy, a poté budu zaměstnán/a pří­mo u své­ho zaměstnavatele.

Uplat­něním pra­vid­la SMART se cíl stá­vá kon­krét­ním, měři­telným, dosaži­telným, rele­vant­ním a má jas­ný časo­vý rámec. To zvyšu­je prav­dě­po­d­ob­nost, že své­ho cíle úspěšně dosáhnete.

 

Krok 4: Vyt­voř­te si “bojo­vý plán” k dosažení svých cílů!

Nyní je čas na plá­no­vá­ní imple­ment­ace. Naplá­nuj­te opa­tření, která přispě­jí k dosažení vašich cílů, např.:

Čas­to má smysl přis­tu­po­vat k růz­ným pří­s­tupům sou­běžně a mít také plán B (a plán C).
Sta­nov­te si prio­ri­ty svých cílů! Pro­poj­te jed­not­li­vé čin­nos­ti se svý­mi cíli. Pro­vá­děj­te záz­na­my v kalen­dá­ři a sous­tře­děně pra­cuj­te na dosažení dílčích cílů a milníků!
Nedo­vol­te, aby vás neúspěchy vyved­ly z míry! Zůstaň­te vytrvalí, sous­tře­dění a pozitivní!

 

Doufám, že vám tyto tipy pomo­hou zlepšit vaši indi­vi­duální situaci.

Otisk
cs_CZCS