Archi­vy

BGB

Wie ticken die Prü­fer in der münd­li­chen Sachkundeprüfung?

Wie ticken die Prüfer in der mündlichen Sachkundeprüfung?

In die­sem Bei­trag geht es dar­um, wie Sie sich in der münd­li­chen Sach­kunde­prüf­ung nach § 34a GewO ver­hal­ten soll­ten. Erfah­ren Sie, was bei den Prü­fe­rin­nen und Prü­fern gut ankommt, wie Sie für einen guten ers­ten Ein­druck sor­gen und was Sie bes­ser sein las­sen. Wir ver­ra­ten Ihnen auch, was Sie tun kön­nen, wenn Sie sich unge­recht behan­delt fühlen.

Die­se Rah­men­be­din­gun­gen gel­ten für die münd­li­che Sachkundeprüfung…

Alle Men­schen sind ver­schie­den. Und so sind auch Prü­fe­rin­nen und Prü­fer kei­ne Robo­ter, die schlicht­weg einen vor­han­de­nen Fra­gen­ka­ta­log abar­bei­ten. Grund­le­gend sol­len Schwer­punk­te abge­prüft wer­den (> recht­li­che Inhal­te, z.B. die Jeder­manns­rech­te, Recht­fer­ti­gungs- und Ent­schul­di­gungs­grün­de sowie Umgang mit Men­schen), jedoch kön­nen auch Fra­gen zu den ande­ren The­men gestellt wer­den, die eben­falls Inhalt des schrift­li­chen Teils der Sach­kunde­prüf­ung waren. Gene­rell wird nicht „auf Lücke geprüft“ und die Prü­fer fra­gen aus­schließ­lich Inhal­te des Lern­stoffs ab, der fest­ge­legt ist. Denn die Prü­fer müs­sen sich an die vor­ge­ge­be­nen Rah­men­in­hal­te hal­ten. Sprich: Es darf nur zu den The­men­ge­bie­ten gefragt wer­den, die durch die Bewa­chungs­ver­ord­nung vor­ge­ge­ben sind. Sie dür­fen davon aus­ge­hen, dass man Ihnen durch­aus hilft, wenn Sie ein­mal auf dem Schlauch ste­hen und man Sie kei­nes­wegs durch­fal­len las­sen möch­te. Den­noch soll­te eben wesent­li­ches Wis­sen vor­han­den sein, damit Sie Ihren Job in der pri­va­ten Sicher­heit rich­tig aus­üben kön­nen. Dar­über hin­aus gibt es wei­te­re Regeln wie z.B. die Prü­fungs­ord­nun­gen der IHK, die fest­le­gen wel­che Rah­men­be­din­gun­gen ein­ge­hal­ten wer­den müs­sen. Auch dar­an müs­sen sich Prü­fen­de und Prüf­lin­ge halten.

Wie läuft die münd­li­che Sach­kunde­prüf­ung ab?

Der Ablauf der münd­li­chen Prü­fung unter­schei­det sich von IHK zu IHK teil­wei­se. Gene­rell wer­den aber zu Beginn der Prü­fung zunächst Form­vor­ga­ben abge­prüft, dann folgt die eigent­li­che Prü­fung und nach einer kur­zen Bera­tung wird Ihnen das Prü­fungs­er­geb­nis mitgeteilt:

Mit fol­gen­den Punk­ten sind Sie für die Prü­fung gut beraten…

Das erfor­der­li­che Wis­sen ist das A und O für die Prü­fung und streng genom­men in der Sach­kunde­prüf­ung auch das Ein­zi­ge, das wirk­lich zählt. Doch sind wir ehr­lich: Neben dem abge­frag­ten Wis­sen, gibt es wei­te­re Punk­te, die am Ende – gera­de wenn es inhalt­lich eng wer­den soll­te – aus­schlag­ge­bend sein könnten.
Fol­gen­de Tipps haben wir daher ins­ge­samt für die münd­li­che Prü­fung für Sie:

Mil­dern­de Umstände?

Es kommt immer wie­der vor, dass Prü­fungs­teil­neh­mer beson­de­re Umstän­de erwäh­nen, wes­we­gen sie sich nicht ordent­lich vor­be­rei­ten konn­ten. Das kann von einer hohen zeit­li­chen Aus­las­tung über eine vor­an­ge­gan­ge­ne Nacht­schicht bis hin zu einer schwer­wie­gen­den Erkran­kung oder gar dem Tod einer nahe­ste­hen­den Per­son rei­chen. Sol­che Umstän­de sind tra­gisch und oft ist es mensch­lich über­aus nach­voll­zieh­bar, dass man sich dann nicht rich­tig vor­be­rei­ten konn­te. Jedoch kön­nen und dür­fen sol­che Aspek­te – bei aller Empa­thie – vom Prü­fungs­aus­schuss nicht als „mil­dern­de Umstän­de“ ange­rech­net wer­den. Das wäre zum einen unfair den ande­ren Prü­fungs­teil­neh­mern gegen­über, zum ande­ren wür­de dann ja gera­de der Zweck einer sol­chen Prü­fung völ­lig ver­fehlt. Was nützt es Ihnen spä­ter, wenn Sie die Prü­fung „unwis­send bestan­den“ hät­ten, dann aber in einer kri­ti­schen Situa­ti­on im Job nicht klar dar­über sind, was Sie tun dür­fen, respek­ti­ve müs­sen? Ent­we­der Sie brin­gen sich selbst oder ande­re in Gefahr und/oder ste­hen mit einem Fuß im Gefäng­nis.
Bit­te über­le­gen Sie sich daher zuvor gründ­lich, ob Sie an die­sem Tag zur Prü­fung antre­ten oder nicht. Sagen Sie gege­be­nen­falls recht­zei­tig ab! 

Fair­ness und Tipps bei Konflikten

Jeder kann mal einen schlech­ten Tag haben. Den­noch gel­ten für die IHK-Prü­fun­gen kla­re Regeln für alle und es zählt das objek­tiv fest­ge­stell­te Ergeb­nis. Ein fai­rer, resprekt­vol­ler Umgang zwi­schen den Prü­fungs­teil­neh­mern und den Mit­glie­dern des Prü­fungs­aus­schus­ses ist daher uner­läss­lich.
Mit­un­ter kann es in sel­te­nen Fäl­len inhalt­li­che Dif­fe­ren­zen in der Beur­tei­lung geben, inwie­fern eine gege­be­ne Ant­wort kor­rekt ist. Oder es wird ange­zwei­felt, dass eine bestimm­te Fra­ge so gestellt wer­den durf­te. Sie kön­nen natür­lich Ihren Stand­punkt dar­le­gen, doch beach­ten Sie, dass eine aus­schwei­fen­de Dis­kus­si­on in der unmit­tel­ba­ren Prü­fungs­si­tua­ti­on wenig ange­bracht ist. Die Prü­fer sit­zen hier zunächst am län­ge­ren Hebel. Blei­ben Sie also auch bei etwa­igen Unstim­mig­kei­ten wäh­rend des Prü­fungs­ge­sprächs und bei der Ergeb­nis­ver­kün­dung sach­lich und höflich.
Ziel­füh­ren­der ist es, sich mit einer aus­führ­li­chen Begrün­dung im Nach­gang schrift­lich zu beschwe­ren, z.B. indem Sie nach Bekannt­ga­be der Ent­schei­dung Wider­spruch gegen die Prü­fungs­ent­schei­dung ein­le­gen. Wur­den „Form­feh­ler“ began­gen, besteht eine gute Chan­ce die Prü­fung erfolg­reich anzu­fech­ten – doch das ist eher sel­ten der Fall. Ansons­ten besteht natür­lich auch die Mög­lich­keit, Ein­sicht in den Prü­fungs­akt zu neh­men, einen Anwalt zu kon­sul­tie­ren und den Rechts­weg zu beschrei­ten, also vor dem Ver­wal­tungs­ge­richt zu kla­gen.
Sei­en Sie an die­ser Stel­le aber vor­ge­warnt: Wenn Sei­tens der IHK oder der Aus­schuss­mit­glie­der kei­ne gro­ben Schnit­zer began­gen wor­den sind, hat eine Kla­ge sehr wenig Aus­sicht auf Erfolg. Alle­mal bes­ser ist es, die­sen gro­ßen zeit­li­chen und finan­zi­el­len Auf­wand zu mei­den und schlicht­weg bes­ser vor­be­rei­tet erneut anzu­tre­ten. So hoch ist die Hür­de für den „34a-Schein“ nun wirk­lich nicht.

Souhrn

Die münd­li­che Prü­fung stellt für vie­le Teil­neh­men­de eine Aus­nah­me­si­tua­ti­on dar, in der man natür­lich ein wenig auf­ge­regt ist. Doch dazu besteht kein Anlass, wenn Sie sich gut vor­be­rei­tet haben. Gehen Sie mög­lichst gelas­sen und authen­tisch in die Prü­fung. Hören Sie genau zu, beant­wor­ten Sie die Fra­gen ziel­ge­rich­tet, zei­gen Sie sich respekt­voll und höf­lich. Dann kann kaum etwas schiefgehen.

Může být zlo­děj vlast­ní­kem ukra­de­né věci?

Může být zloděj vlastníkem ukradené věci?

Zno­vu a zno­vu se mě pta­jí na obs­ah zkoušky.

Od nyně­jš­ka se budu na blogu také občas podrob­ně­ji věno­vat čas­to kla­deným otáz­kám ke zkouš­ko­vým téma­tům, zej­mé­na těm, která u mno­ha účast­ní­ků opa­ko­vaně vyvolá­va­jí nejasnosti.
Nedáv­no jsem obdržel dotaz od žáka, který chtěl využít služ­bu Před­mě­to­vý vzdělá­va­cí por­tál se při­pra­vil na zkouš­ku 34a online. Řekl mi, že v tes­to­vých otáz­kách na por­tá­lu byla úda­jně chyba:

“Když něk­do něco ukrad­ne, ukradl to něko­mu jiné­mu. Správ­ná odpo­věď na výu­ko­vém por­tá­lu je, že zlo­děj je pak vlast­ní­kem věci. To nemůže být prav­da. Jak může být zlo­děj vlast­ní­kem, když si vzal něco od něko­ho jiné­ho pro­ti jeho vůli? To musí být špatně!”

 

Podí­vej­me se stručně na skut­ko­vou pod­sta­tu pod­le trest­ní­ho a občan­s­ké­ho práva.

Při zod­po­ví­dá­ní otá­zek ve zkoušce je pře­de­vším důleži­té vědět, zda se otáz­ka týká trest­ní­ho nebo občan­s­ké­ho prá­va — pří­pad­ně obo­jí­ho. V sou­la­du s tím je tře­ba se zaměřit zej­mé­na na to, kte­ré trest­né činy z Trest­ní zákon­ík (StGB) a/nebo Něme­cký občan­s­ký zákon­ík (BGB) použít.

Pokud se podí­vá­te do Trest­ní zákon­ík pod­le § 242 krá­dež a podí­vá se na pop­sa­né sku­teč­nos­ti, rych­le si uvě­domí, že se to vzta­hu­je na skut­ko­vé okol­nos­ti pří­pa­du. Oso­ba vez­me cizí movi­tou věc, aniž by k tomu byla opráv­ně­na, aby si ji přis­vo­ji­la. Zlo­děj si chce ukra­de­né zboží ponechat pro sebe. Jed­ná protiprávně.
Na klí­čo­vých slovech však v tuto chví­li nel­ze nic najít. Vlast­nict­ví nebo drž­ba — To se musí­te podí­vat do BGB.

BGB sta­noví v § 854 Naby­tí vlast­nict­ví sta­noví, že vlast­ní­kem je ten, kdo má sku­tečná moc nad věcí má. A to nás při­vá­dí pří­mo k původ­ní otáz­ce: Co je to? Zlo­děj je bez­pro­s­třed­ním vlast­ní­kem ukra­de­né věci.pro­tože vykon­á­vá fak­tick­ou moc nad věcí. Může napří­klad věc použí­vat nebo ji pře­mí­s­tit na jiné mís­to. Nezá­leží na vůli k pře­vo­du, tj. zlo­děj se stá­vá vlast­ní­kem, i když si to před­cho­zí vlast­ník nepře­je. Záro­veň však pla­tí, že Držení zlo­dě­je závad­né je. Opráv­něný vlast­ník má nárok z důvo­du odně­tí drž­by zlo­dě­jem. Nárok zís­kat zpět svůj majetek.

V Něme­cku je vlast­nict­ví již zaruče­no Základ­ní zákon v člán­ku 14 chrá­ně­no — kaž­dý může nabý­vat vlast­nict­ví věcí sám a stát toto prá­vo garantuje.
Jaká je situ­ace v pop­sa­ném pří­pa­dě, pokud jde o vlast­nict­ví? Stá­vá se zlo­děj také vlast­ní­kem věci? Ne!
Zatím­co vlast­ník má fak­tick­ou moc nad věcí, vlast­ník má moc práv­ní. Vlast­ník a drži­tel mohou být totožní. Pokud si napří­klad v super­mar­ke­tu koupí­te pyt­lík rýže, zís­ká­te vlast­nict­ví věci, když ji zapla­tí­te. Záro­veň jste vlast­ní­kem pyt­le rýže, pro­tože nad ním máte fak­tick­ou moc. Pokud půjčí­te vrtač­ku sou­se­do­vi, zůs­tá­vá­te jejím vlast­ní­kem. Sou­sed se však stá­vá majite­lem a může vrt­ací stroj použí­vat k vrtá­ní děr do zdi své­ho domu, jak se mu zlíbí.
Na strán­kách Pra­vo­mo­ci vlast­ní­ka jsou defi­no­vá­ny v § 903 BGB. regu­l­o­va­né. Při vyme­zení vůči vlast­ní­ko­vi Maji­tel ne sku­tečná moc nad věcí, ale moc nad věcí. práv­ní auto­ri­ta. Pokud přes­to není součas­ně vlast­ní­kem věci, může od vlast­ní­ka věci zís­kat např. Zveře­jně­no na takže vlast­ník nyní zís­ká­vá i fak­tick­ou moc (drž­bu) nad věcí.

Struč­né shrnutí

Zlo­děj se stá­vá vlast­ní­kem ukra­de­né věci, jak­mi­le nad ní vykon­á­vá fak­tick­ou moc. Drž­ba je však považo­vá­na za vad­nou. Původ­ní vlast­ník nebo maji­tel má resti­tuční nárok (pří­pad­ně nárok na náhra­du ško­dy) vůči zlo­dě­ji, který neo­práv­něně (v roz­po­ru s práv­ní­mi před­pi­sy) nezá­kon­ný zásah) půso­bil. Zlo­děj však není vlast­ní­kem věci, pro­tože ukra­dená věc prá­vem patří něko­mu jinému.
 

Máte také dota­zy k vyše­tření odborných zna­los­tí pod­le § 34a GewO v oblas­ti ostrahy?

Pak je jed­no­duše zveře­jně­te ve fóru: https://www.sachkunde-34a.de/sachkundepruefung-34a-forum-fragen
Na vaši otáz­ku vám jis­tě odpo­ví jiný čtenář nebo já jako autor této stránky.

 

Mimocho­dem: Pokud jste zce­la Kom­plex­ní pří­pra­va na zkouš­ku a indi­vi­duální otáz­ky odpo­ví­da­li vždy kom­pe­tent­ně Mohu vám dát eLear­ning na www.sachkun.de dopo­ruču­je­me. V tom­to doku­men­tu nalez­ne­te Vzdělá­va­cí por­tál proz­ko­u­mej­te již polože­né otáz­ky a poklá­dej­te vlast­ní otáz­ky bez ome­zení. Otáz­ky budou zod­po­vě­ze­ny ihned Odborní lek­tořikteří se v této pro­ble­ma­ti­ce dobře orientují!

Otisk
cs_CZCS