Archi­vy

Restruk­tu­ra­li­zace

Was ist das Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz (SiGG)?

Was ist das Sicherheitsgewerbegesetz (SiGG)?

Seit eini­gen Jah­ren sol­len die Rechts­grund­la­gen, die die Tätig­keit im pri­va­ten Sicher­heits­ge­wer­be regeln, über­ar­bei­tet und in einem eige­nen Regel­werk zusam­men­ge­fasst wer­den. Die­se neue Rechts­grund­la­ge wird vor­aus­sicht­lich „Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz“ hei­ßen. Ein Geset­zes­ent­wurf (Refe­ren­ten­ent­wurf) wur­de Ende Juli 2023 ver­öf­fent­licht, stößt aber inhalt­lich auf Kri­tik. In die­sem Blog­bei­trag erfah­ren Sie die Hin­ter­grün­de und wesent­li­chen Inhal­te des geplan­ten, aber nach wie vor nicht ver­ab­schie­de­ten Gesetzes.

 

War­um sol­len die Rechts­grund­la­gen der Sicher­heits­wirt­schaft über­haupt neu gere­gelt werden?

Zunächst ein­mal kann man sich durch­aus die Fra­ge stel­len: „War­um brau­chen wir ein neu­es Gesetz für das Sicher­heits­ge­wer­be?“ Denn bis dato sind die Vor­aus­set­zun­gen, um selbst als Unter­neh­mer ein Sicher­heits­ge­wer­be eröff­nen zu dür­fen, in der Gewer­be­ord­nung gere­gelt. Dort fin­den sich außer­dem die Vor­aus­set­zun­gen unter denen man als Arbeit­neh­mer bei einem Sicher­heits­un­ter­neh­men beschäf­tigt wer­den darf. Die ein­schlä­gi­gen Para­gra­phen sind der § 34a GewO (Bewa­chungs­ge­wer­be) sowie die dar­an anknüp­fen­de Naří­zení o doh­le­du mit spe­zi­fi­schen Vor­ga­ben für die pri­va­te Sicher­heits­wirt­schaft. Seit Juni 2019 gibt es außer­dem ein Strá­žní registr, bei dem alle Sicher­heits­un­ter­meh­men und Beschäf­tig­ten der Sicher­heits­wirt­schaft in Deutsch­land mit­samt wesent­li­chen Daten (z.B. zur Per­son und Qua­li­fi­ka­ti­on) zen­tral erfasst sind. Die Rege­lung hier­zu fin­det sich eben­falls in der Gewer­be­ord­nung, näm­lich in § 11b GewO (Bewa­cher­re­gis­ter).

In den ver­gan­ge­nen Jah­ren wur­den Bestim­mun­gen im pri­va­ten Sicher­heits­ge­wer­be immer wie­der ange­passt. Wesent­li­che Ände­run­gen waren dabei die bereits genann­te Ein­füh­rung des Bewa­cher­re­gis­ters im Jahr 2019 sowie ein Jahr spä­ter der Wech­sel der Zustän­dig­keit vom Bun­des­wirt­schafts­mi­nis­te­ri­um zum Bun­des­in­nen­mi­nis­te­ri­um. Die­se Schrit­te zeig­ten bereits eine gestie­ge­ne Rol­le pri­va­ter Sicher­heits­ak­teu­re in der staat­li­chen Sicher­heits­ar­chi­tek­tur. Durch gestie­ge­ner Sicher­heits­an­for­de­run­gen (z.B. zum Schutz kri­ti­scher Infra­struk­tur), zusätz­li­che Auf­ga­ben (z.B. Bewa­chung von Flücht­lings­un­ter­künf­ten) und in Tei­len wegen einer Zunah­me der Bedro­hungs­la­ge (z.B. Ein­lass­kon­trol­len wäh­rend Covid-19) wer­den immer mehr pri­va­te Sicher­heits­dienst­leis­ter enga­giert. Die Bran­che wuchs immens. So ist die Anzahl von Beschäf­tig­ten in der Sicher­heits­bran­che in den letz­ten 20 Jah­ren so stark gestie­gen, dass mit inzwi­schen knapp 270.000 Beschäf­tig­ten bei pri­va­ten Sicher­heits­diens­ten unge­fähr so viel Sicher­heits­per­so­nal arbei­tet wie bei allen Lan­des­po­li­zei­en zusam­men. Gleich­zei­tig über­neh­men pri­va­te Sicher­heit­un­ter­neh­men zuneh­mend vor­mals rein staat­li­che Auf­ga­ben (z.B. im ÖPNV, im ruhen­den Ver­kehr oder an Flug­hä­fen). Die pri­va­te Sicher­heits­wirt­schaft ist so zu einem unver­zicht­ba­ren Akteur des Sicher­heits­ge­fü­ges in Deutsch­land gewor­den. Ein sepa­ra­tes „Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz“ wür­digt damit die Bran­che als wich­ti­gen Sicher­heits­ak­teur. Ob die Anfor­de­run­gen signi­fi­kant stei­gen und der pri­va­ten Sicher­heits­bran­che zusätz­li­che Ver­ant­wor­tung über­tra­gen wer­den wird, ist hin­ge­gen sehr frag­lich – dazu spä­ter mehr.

Das neue Gesetz für das Sicher­heits­ge­wer­be soll ein „Stamm­ge­setz“ für die pri­va­te Sicher­heits­wirt­schaft bil­den. Bestehen­den Rege­lun­gen sol­len damit refor­miert und in ein gemein­sa­mes Regel­werk über­führt werden.

 

Bleibt es beim Namen „Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz“?

Die Neu­ord­nung der Bestim­mun­gen für die pri­va­te Sicher­heits­bran­che ist schon seit eini­gen Jah­ren in Pla­nung und in der poli­ti­schen Dis­kus­si­on. So sah bereits die Gro­Ko aus CDU/CSU und SPD-Regie­rung im Koali­ti­ons­ver­trag aus dem Jahr 2018 die Neu­re­ge­lung in einem eigen­stän­di­gen Gesetz vor. Der Bun­des­ver­band für die Sicher­heits­wirt­schaft (BDSW), der ein eigen­stän­di­ges Gesetz für die Sicher­heits­bran­che in einem Eck­punk­te­pa­pier befür­wor­tet hat­te und der dama­li­ge Innen­mi­nis­ter Horst See­ho­fer spra­chen aller­dings stets vom „Sicher­heits­dienst­leis­tungs­ge­setz (SDLG)“. Teil­wei­se wur­de auch vom „Sicherheitswirtschafts­gesetz“ gespro­chen.  Mit dem neu­en Namen bleibt der Kon­text zum Gewer­be­recht bestehen und es wird damit mög­li­cher­wei­se kla­rer, dass es sich nicht um hoheit­li­che son­dern nach wie vor um pri­va­te Sicher­heits­ak­teu­re han­delt. ­Mit dem Begriff wird ande­rer­seits die Reich­wei­te betont, da die Sicher­heits­bran­che wesent­lich mehr Auf­ga­ben­fel­der umfasst als nur das Bewa­chungs­ge­wer­be mit Wach­diens­ten im enge­ren Sinne.

Die Namen „Sicher­heits­dienst­leis­tungs­ge­setz“ oder „Sicher­heits­wirt­schafts­ge­setz“ sind offen­bar vom Tisch, denn der aktu­el­le Refe­ren­ten­ent­wurf beti­telt das Vor­ha­ben mit dem Begriff „Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz (SiGG)„.

 

Was möch­te der Gesetz­ge­ber mit dem Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz (SiGG) erreichen?

Das Bun­des­in­nen­mi­nis­te­ri­um (BMI) als zustän­di­ges Res­sort führt ver­schie­de­ne Grün­de für das Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz an. Im Wesent­li­chen sind das folgende:

 

Wel­che Ände­run­gen soll das Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz nun tat­säch­lich bringen?

Dazu haben wir einen Blick in den aktu­el­len Refe­ren­ten­ent­wurf des Sicher­heits­ge­wer­be­ge­set­zes gewor­fen, der auf der Inter­net­sei­te des Bun­des­mi­nis­te­ri­um des Innern (BMI) ver­öf­fent­licht je.
Vor­ab: Es han­delt sich bis dato um einen Refe­ren­ten­ent­wurf. Zu die­sem wer­den Rück­mel­dun­gen von Ver­bän­den und Fach­leu­ten ein­ge­holt, bevor die­ser im Bun­des­tag behan­delt, mög­li­cher­wei­se noch­mals nach­ge­bes­sert und letzt­lich ver­ab­schie­det wird, bevor er als Gesetz tat­säch­lich in Kraft tre­ten kann. Das heißt, der aktu­el­le Ent­wurf kann sich in vie­len Punk­ten noch ändern.

„Alter Wein in neu­en Schläu­chen“ – zu die­sem Schluss kann man nach dem Stu­di­um des Geset­zes­ent­wurfs durch­aus kom­men, denn wirk­lich grund­le­gen­de Ände­run­gen sind tat­säch­lich eher nicht zu fin­den. Jedoch ändern sich eini­ge Begriff­lich­kei­ten: Die Sach­kunde­prüf­ung gilt nun als Nach­weis der Fach­kun­de und Bewa­chungs­tä­tig­kei­ten wer­den in drei Kate­go­rien ein­ge­teilt, für die dann ent­spre­chend unter­schied­li­che Anfor­de­run­gen hin­sicht­lich der Qua­li­fi­ka­ti­on gel­ten. Wesent­lich ist außer­dem, dass mit Inkraft­tre­ten des Sicher­heits­ge­wer­be­ge­set­zes die Bestim­mun­gen für das Bewa­chungs­ge­wer­be aus der Gewer­be­ord­nung (§ 34a GewO, § 11b GewO) zusam­men mit der  Bewa­chungs­ver­ord­nung (BewachV) außer Kraft gesetzt werden.

Fol­gen­de inhalt­li­che Neue­run­gen sind unse­rer Mei­nung nach beson­ders erwähnenswert:

Nach wie vor nicht über­tra­gen wer­den beson­de­re Rech­te oder Ein­griffs­be­fug­nis­se. Die­se blei­ben – wie bis­her bis auf ganz weni­ge Aus­nah­men – hoheit­li­chen Auf­ga­ben­trä­gern vor­be­hal­ten. Auch am Unter­rich­tungs­ver­fah­ren (neu: „Schu­lung“) und der Sach­kunde­prüf­ung, die wie bis­her aus­schließ­lich die IHK anbie­ten darf, wird sich offen­bar wenig ändern. Ins­ge­samt ist nicht wirk­lich erkenn­bar, dass Anfor­de­run­gen stei­gen, so wie es z.B. bei einer mög­li­chen „Meis­ter­pflicht“ für Sicher­heits­un­ter­neh­mer oder Füh­rungs­kräf­te ab einer bestimm­ten Ebe­ne der Fall gewe­sen wäre.

 

Was hält man in der Sicher­heits­bran­che vom SiGG-Entwurf?

Ins­ge­samt ist die über­wie­gen­de Mei­nung von Ver­bän­den und Fach­leu­ten, dass das Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz auf Stand des der­zei­ti­gen Refe­ren­ten­ent­wurfs nicht der gro­ße Wurf ist: Erwar­tungs­hal­tung und das, was bis­her gelie­fert wur­de, klaf­fen teils weit aus­ein­an­der. So for­dert bei­spiels­wei­se der Bun­des­ver­band der Sicher­heits­wirt­schaft (BDSW) eine Über­ar­bei­tung des Ent­wurfs des Sicher­heits­ge­wer­be­ge­set­zes. Eben­so haben die Ver­bän­de ASW, BVSW und VSW eine Stel­lung­nah­me zum Geset­zes­ent­wurf for­mu­liert. Fol­gen­de Kri­tik­punk­te am aktu­el­len Refe­ren­ten­ent­wurf haben wir aus den unter­schied­li­chen Quel­len in will­kür­li­cher Rei­hen­fol­ge zusammengetragen:

 

Wann wird das Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz (SiGG) in Kraft treten?

Mög­li­cher­wei­se könn­te eine über­ar­bei­te­te Fas­sung des Sicher­heits­ge­wer­be­ge­set­zes noch im Jahr 2024 ver­ab­schie­det wer­den. Das Bun­des­in­nen­mi­nis­te­ri­um (BMI) hat­te seit dem Spät­som­mer 2023 Zeit, die ein­ge­gan­gen­ne kri­ti­schen Stel­lung­nah­men und Ände­rungs­wün­sche zu prü­fen. Die­se könn­ten zumin­dest teil­wei­se in einen neu­en Geset­zes­ent­wurf ein­ge­ar­bei­tet wer­den. Nach Abschluss der Über­ar­bei­tung wird der Ent­wurf den ande­ren Minis­te­ri­en zur Stel­lung­nah­me über­mit­telt, bevor er dem Kabi­nett zur Beschluss­fas­sung vor­ge­legt wird. Anschlie­ßend wird die­ser Regie­rungs­ent­wurf dem Bun­des­rat über­sandt, der eben­falls eine Stel­lung­nah­me abge­ben kann. Der Bun­des­tag beginnt dann mit der par­la­men­ta­ri­schen Bera­tung, die meh­re­re Lesun­gen und Aus­schuss­sit­zun­gen umfasst. Schließ­lich bedarf es der Zustim­mung des Bun­des­ta­ges und einem wei­te­ren – in die­sem Fall nicht zustim­mungs­pflich­ti­gen –  Durch­gang durch den Bun­des­rat, bevor der Bun­des­prä­si­dent das Gesetz unter­zeich­net und das Gesetz­ge­bungs­ver­fah­ren abschließt. Die Unter­schrift des Bun­des­prä­si­den­ten ist jedoch eher Form­sa­che. Das Sicher­heits­ge­wer­be­ge­setz wird dann im Bun­des­ge­setz­blatt ver­öf­fent­licht und tritt zum im Gesetz fest­ge­leg­ten Datum in Kraft.

 

Was hal­ten Sie vom aktu­el­len Referentenentwurf?
Wir freu­en uns über Ihre Mei­nung als Kom­men­tar unten auf die­ser Seite.

 

Prá­ce strá­ž­né­ho 34a: Co dělat, když šéf zruší služby?

Práce strážného 34a: Co dělat, když šéf zruší služby?

V sou­kro­mém bez­peč­nost­ním sek­toru je běž­nou pra­cov­ní pod­mín­kou prá­ce na smě­ny, noční prá­ce a prá­ce o svát­cích. Bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ci čas­to vykon­á­va­jí nároč­nou prá­ci, aby zaji­sti­li bez­peč­nost objek­tů, udá­los­tí a osob. Bohužel Mzdy v tom­to odvět­ví čas­to patří do sek­toru s níz­ký­mi mzda­mi napří­klad v samostat­né bez­peč­nost­ní služ­bě. Pokud doj­de k neočeká­va­né­mu výpad­ku hodin, např. pro­to, že zaměst­nava­tel přij­de o důleži­tou zakáz­ku, a měsí­ční cíl­o­vá pra­cov­ní doba není z toho­to důvo­du (nebo z jiných důvo­dů) dosaže­na, může to být pro strá­žní­ka 34a finančně ris­kant­ní. Ten­to člá­nek se zabý­vá důvo­dy, kte­ré vedou ke zrušení pra­cov­ních dnů, a uka­zu­je mož­nos­ti, kte­ré pak má člo­věk jako bez­peč­nost­ní pracovník.

Jaké jsou mož­né důvo­dy, proč mi zaměst­nava­tel při­dělu­je méně dnů?

Na tom­to mís­tě je tře­ba nejprve stručně proz­ko­u­mat poh­led bez­peč­nost­ní spo­leč­nos­ti. Sku­teč­nost, že jste na sez­na­mu služeb méně čas­to, nemá ve většině pří­pa­dů (dou­fej­me) nic spo­leč­né­ho s vámi osob­ně, ale má pro­voz­ní důvo­dy. Pokud vám je zaměst­nava­tel trans­par­ent­ně vys­vět­lí a vy je doká­že­te pocho­pit, nabí­zí se tím lepší výcho­dis­ko pro řešení pro­blé­mu, kte­ré může být pod­poře­no obě­ma stra­na­mi. Je však mož­né, že to pove­de ke změně zaměst­ná­ní nebo k tomu, že si zač­ne­te hle­dat novou prá­ci. Nebo je možná “hub­e­né obdo­bí” jen krát­ké a vy si může­te hodi­ny kom­pen­zo­vat prací navíc v nás­le­du­jí­cím měsí­ci nebo vám zaměst­nava­tel vyj­de vstříc jiným způsobem.

Zde je deset možných důvo­dů, proč by vám zaměst­nava­tel mohl chtít zkrá­tit pra­cov­ní dobu:

  1. Nižší pop­táv­ka zákaz­ní­ků: Pop­táv­ka po bez­peč­nost­ních služ­bách by moh­la být nižší, což by ved­lo ke sní­žení poč­tu potřeb­ných pra­cov­ních hodin.
  2. Hos­po­dá­řs­ké zpo­ma­lení: Je mož­né, že se zhorši­la hos­po­dá­řs­ká situ­ace, což ved­lo k ome­zení zdro­jů a úsporám nákladů.
  3. Změ­ny obchod­ní stra­te­gie: Váš zaměst­nava­tel mohl změ­nit svou obchod­ní stra­te­gii, což ved­lo k úpra­vě lids­kých zdrojů.
  4. Rot­ace zaměst­nan­ců: Možná rot­ace zaměst­nan­ců, aby měli všich­ni zaměst­nan­ci mož­nost pra­co­vat a aby byla pra­cov­ní doba spra­ved­li­vě­ji rozdělena.
  5. Nové tech­no­lo­gie nebo auto­ma­tizace: The Zavá­dění nových tech­no­lo­gií nebo auto­ma­tiz­o­vaných sys­té­mů by moh­lo vést k tomu, že bude potře­ba méně zaměstnanců.
  6. Sezón­ní výky­vy: Pra­cov­ní doba může pod­lé­hat sezón­ním výky­vům, napří­klad pokud je v něk­terých měsí­cích potře­ba méně bez­peč­nost­ních pracovníků.
  7. Změ­ny ve sml­ou­vách s kli­en­ty: Je mož­né, že se změ­ni­ly sml­ou­vy s kli­en­ty, což vede ke sní­žení obje­mu práce.
  8. Práv­ní ome­zení: Moh­la by být zave­de­na (nová) zákon­ná ome­zení, napří­klad maximální limi­ty pra­cov­ní doby nebo doby odpočin­ku mezi směna­mi. Nebo se nyní lépe sle­du­jí stá­va­jí­cí poža­dav­ky (např. ze záko­na o pra­cov­ní době).
  9. Firem­ní dovo­lená nebo sezón­ní firem­ní prázdni­nyVáš zaměst­nava­tel se mohl roz­hodn­out zkrá­tit pra­cov­ní dobu v urči­tých obdo­bích, jako jsou firem­ní dovo­lené nebo sezón­ní přes­táv­ky (od zákaz­ní­ků). Také napří­klad pan­de­mie Covid způ­so­bi­la dočas­né otře­sy v odvětví. 
  10. Vni­třní restruk­tu­ra­li­zace spo­leč­nos­ti: Váš zaměst­nava­tel může pro­vést vni­třní restruk­tu­ra­li­za­ci, která pove­de k pře­hod­no­cení pra­cov­ní doby a při­dě­lení zdrojů.

Jaké mám mož­nos­ti, pokud mi zaměst­nava­tel při­dělí méně práce?

Samo­zřej­mě nemá cenu se doha­dovat o jed­né nebo dvou hodinách. Ztrá­ta 20, 30, 40 nebo dokon­ce více pro­cent pra­cov­ní doby je však vel­ký pro­blém, pro­tože se musí­te také uži­vit. Pokud vás šéf vyřa­dí z roz­pi­su služeb, při­dělí vám výraz­ně méně směn než obvyk­le a vy ned­ost­a­ne­te své hodi­ny — pak máte nás­le­du­jí­cí možnosti:

  1. Zkon­tro­luj­te pra­cov­ní sml­ou­vu!
    To je nej­dů­leži­tě­jší bod. Roz­ho­du­jí­cí je zpra­vid­la to, co bylo sjed­ná­no v pra­cov­ní sml­ou­vě. Pokud je v ní napří­klad uve­de­no “plný úva­zek”, je zaměst­nava­tel povinen vás pod­le toho zaměst­nat. Co se rozu­mí plným pra­cov­ním úvaz­kem, je obvyk­le upra­ve­no v přís­luš­né kolek­tiv­ní sml­ou­vě. Čas­to je také sjed­nán kon­krét­ní počet hodin. Pokud je ve vaší pra­cov­ní sml­ou­vě smluv­ně sta­nove­no napří­klad 170 hodin měsí­čně, musí být ten­to počet hodin dodržen (kromě drob­ných výky­vů, např. z důvo­du oše­třo­vá­ní nemocných).
  2. Nahléd­ně­te do roz­pi­su služeb!
    Roz­vr­ho­vá­ní služeb v bez­peč­nost­ních služ­bách, např. při ost­ra­ze tová­ren, se čas­to pro­vá­dí na zákla­dě pev­ně sta­nove­né­ho ryt­mu směn. Tím­to způ­s­o­bem je mož­né plá­no­vat zhru­ba s předs­ti­hem — samo­zřej­mě s urči­tou mírou nejis­to­ty (např. kvů­li věč­né­mu plá­no­vá­ní nevyčer­paných dovo­lených). Roz­ho­du­jí­cí je však aktuální roz­pis služeb na nás­le­du­jí­cí měsíc: Pokud je v něm uve­de­no např. 20 směn, pak máte nárok na odpra­co­vá­ní toho­to poč­tu směn. Jak­mi­le je roz­pis služeb zveře­jněn, lze jej opět měnit pou­ze po pro­jed­ná­ní se zaměstnanci.
  3. Vyh­le­dá­vej­te dia­log a aktiv­ně nabí­zej­te pra­cov­ní výkon!
    Mno­ho věcí lze vyjas­nit komu­ni­ka­cí. Snaž­te se prom­lu­vit se svým nadří­zeným a dosáhn­out sho­dy. Důleži­té: Sděl­te, že se změna­mi nesouh­la­sí­te, a výs­lov­ně nabíd­ně­te svůj pra­cov­ní výkon! Zaměst­nava­tel je povinen vám při­dě­l­o­vat prá­ci pod­le stá­va­jí­cí pra­cov­ní sml­ou­vy, vy pos­kyt­ně­te svůj pra­cov­ní výkon pod­le smlouvy. 
  4. Váš zaměst­nava­tel nere­agu­je? Poš­le­te písem­nou upomín­ku!
    Písem­ně infor­muj­te své­ho zaměst­nava­te­le o výše uve­dených aspek­tech. Písem­ná for­ma je důleži­tá, abys­te měli důkaz. Sta­nov­te své­mu šéfo­vi lhů­tu, ale i nadá­le buď­te zdvořilí a ochot­ní spo­lu­pra­co­vat. Kon­eck­on­ců, obvyk­le chce­te pro své­ho zaměst­nava­te­le pra­co­vat i nadále.
  5. Pokud nic nepomůže: stěžuj­te si!
    Pokud vše ost­at­ní selže, zaměst­nava­tel nere­agu­je a jed­ná­ní (pří­pad­ně i s radou zaměst­nan­ců) neve­dou k úspěchu, je jedi­nou mož­nos­tí žalo­ba u pra­cov­ní­ho soudu.

Advo­kát Jörg Zitz­mann krás­ně předsta­vil fak­ta pří­pa­du v doku­men­tu You­Tube kanál Aka­de­mie pro bez­peč­nost:

Otisk
cs_CZCS